Práce na dohody zřejmě bude v zákoně přesněji vymezena, čímž bude předvídatelnější
Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. Část navrhovaných změn zákoníku práce vychází z dvojice unijních směrnic, které měly být převedeny do českého práva nejpozději od loňského srpna a Česko za zpoždění bude platit.
Opozice stáhla své úterní veto na projednání novely na nynější schůzi, kterou zdůvodnila nejasnostmi ohledně přesčasové práce a dohod o provedení práce nebo činností ve zdravotnictví. Pro tuto oblast má podle návrhu skupiny poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) platit pětiletá výjimka na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru osm hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně.
Smyslem úpravy je zajistit dostupnost a kvalitu zdravotní péče a vytvořit časový prostor pro systémové řešení, uvedl Kaňkovský. Úprava, která s výjimkou záchranářů znamená až 416 hodin přesčasové práce ročně, platila v letech 2008 až 2013, podotkl. Poslanec ANO Robert Králíček navrhl uzákonit čtyřiadvacetihodinové služby.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil poslanecké úpravy novely projednat se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Poznamenal, že úpravy dohod o provedení práce jsou potřebné, neboť ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.
Sněmovní hospodářský výbor na návrh Ivana Adamce (ODS) doporučil, aby zaměstnavatel byl povinen navrhnout pracovní dobu zaměstnanci pracujícím na dohodu v případě, že se jedná o práce zcela nebo převážně předvídatelné. V ostatních případech se má zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem na výkonu práce v předem zaměstnavatelem určených referenčních hodinách a zároveň stanovit minimální lhůtu pro oznámení o výkonu pracovního úkolu zaměstnancem. Jan Berki (STAN) navrhl zákonem umožnit obecnou výjimku z povinnosti rozvržení pracovní doby.
Výbor také doporučil uzákonit, že zaměstnavatel bude oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo organizacemi, které zastupují nadpoloviční většinu, pokud to většina zaměstnanců neodmítne. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) navrhla zmírnit zákaz těhotným zaměstnankyním pracovat přesčas, pokud se k tomu kvůli přivýdělku rozhodnou dobrovolně. Zaměstnavatel by podle novely nesměl nařídit práci přesčas ani rodičům dětí do jednoho roku věku.
Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) navrhla umožnit účast ve výběrovém řízení na vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru také těm, kteří tyto funkce dosud zastávali, aniž by měli požadované odborné vzdělání. Matěj Ondřej Hájek (TOP 09) navrhl zrušit nárok na dovolenou u zaměstnanců na dohodu o provedení práce, pokud tak činí pouze u jediného zaměstnavatele. Králíček navrhoval také zjednodušit doručování platového a mzdového výměru.
Novela má zavést pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Lidé pracující na dohody by také mohli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy by tito dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic. Nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby by podle návrhu měli lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit.
MZd asi bude moci hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů
Provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby (LZS) asi bude moci hradit ministerstvo zdravotnictví (MZd). Ročně se jedná zhruba o 2,5 milionu korun. Umožní to novela o zdravotnické záchranné službě, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu nyní posoudí poslanci ze zdravotnického výboru.
Leteckou záchrannou službu provozují soukromé firmy, policie a armáda. Náklady na provoz vrtulníků představují zhruba 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé záchranářských vrtulníků používají jednotný informační systém od roku 2021. “Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit,” stojí v důvodové zprávě.
Ministerstvo musí využívat jiná řešení, například dotační program, což podle zdůvodnění není dlouhodobě udržitelné. Návrh sleduje usnadnění provozu všech složek zdravotnické záchranné služby, uvedl ministr Vlastimil Válek (TOP 09).
Do informačního systému jsou připojeny také všechny krajské zdravotnické záchranné služby, které se dosud dělily s provozovateli vrtulníků i o náklady na jeho provoz. Každý rok je stál zhruba 100.000 korun. Loni pro ně ministerstvo vypsalo dotační program, ve kterém mohly o úhradu nákladů požádat.
Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Základny nejsou ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji.
Na jedno stanoviště letecké záchranné služby připadá v Česku podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly při epidemii covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.
Vondrák (dříve ANO) se po asi měsíci vrátil do sněmovního školského výboru
Nezařazený poslanec Ivo Vondrák (dříve ANO) se asi po měsíci vrátil do sněmovního školského výboru. S podporou vládního tábora ve výboru z dnešního rozhodnutí Sněmovny vystřídal Pavla Kašníka (ODS), který na členství v něm rezignoval a který působí také v bezpečnostním a v mandátovém a imunitním výboru. Vondrák nebyl členem žádného výboru.
Vondráka nechal z výboru odvolat v polovině května klub opozičního hnutí ANO, před tím výboru předsedal. Návrh tehdy podpořili i koaliční poslanci. Místo v čele výboru patří podle dohod ze začátku volebního období hnutí ANO, adeptkou by mohla být stínová ministryně školství Jana Berkovcová. Koaliční tábor, jehož hlasy jsou nutné, se takový krok podle informací ČTK zatím podpořit nechystá.
Vondrák dlouhodobě kritizoval poměry v ANO a v lednové prezidentské volbě nevolil předsedu hnutí Andreje Babiše, ale jeho protikandidáta a zvoleného prezidenta Petra Pavla. Frakci i hnutí kvůli neshodám v únoru opustil. Tento měsíc rezignoval Vondrák na funkci hejtmana Moravskoslezského kraje, když mu hrozilo odvolání.
Do výborů Sněmovna vrátila také někdejšího ministra školství Vladimíra Balaše (STAN), jenž ve vládě skončil začátkem května. Před nástupem do kabinetu koncem června loňského roku působil v ústavně-právním a zahraničním výboru. Teď se stal členem ústavně-právního a mandátového a imunitního výboru, a dále ústavní komise. V právním výboru Balaš nahradil svého předchůdce na ministerstvu školství Petra Gazdíka, v imunitním výboru Elišku Olšákovou a v ústavní komisi Lucii Potůčkovou (všichni STAN), kteří z těchto pozic odstoupili.
Zdroj: ČTK