Rizikové pití přiznává přes osm procent lidí.
Lékaři se podle průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v posledních dvou letech ptali na pití alkoholu poloviny lidí, desetině lékař doporučil pití omezit. Podle experta Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Alberta Kšiňana je to zarážející, lékaři by se měli ptát častěji. Ve spotřebě alkoholu na hlavu, která loni činila 6,9 litru, je Česko ve světě na špici. Rizikové pití přiznává přes osm procent, mezi muži každý desátý. Odborníci tak odhadují, že problém s alkoholem má v ČR milion lidí.
“Omezit pití doporučovali lékaři častěji starším osobám a osobám s nižším vzděláním. Potřebu omezit pití reflektuje pouze 1,7 procenta dotázaných konzumentů alkoholu, což svědčí o tom, že naprostá většina respondentů si zdravotních rizik souvisejících s nadměrnou konzumací alkoholu není vědoma nebo že doporučení lékaře ignoruje,” uvedli autoři studie NAUTA 2023.
Muži konzumují více alkoholu než ženy. “Tyto rozdíly nacházíme i u jiných látek, nejen alkoholu, například u tabáku nebo drog. Neexistuje jedna příčina, nicméně důvody jsou biologické jako například rozdílné vstřebávání alkoholu, společenské a kulturní. Pití alkoholu je více tolerováno u mužů než u žen. Ženy také obecněji více dbají o své zdraví, a tedy si uvědomují škodlivost alkoholu,” uvedl Kšiňan.
Vysoká spotřeba alkoholu v ČR podle lékařů přispívá k vyššímu výskytu a nárůstu onemocnění. Podle kardiologů je jednou z nich například takzvaná alkoholická kardiomyopatie, která vede k srdečnímu selhání. Nemoci srdce jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Ředitelka SZÚ Barbora Macková tento týden řekla, že s alkoholem souvisí každoročně šest procent úmrtí.
Odborníci definují několik kategorií pijáků. Umírněné pití je definováno jako užívání méně než dvou alkoholických nápojů denně u mužů a jednoho nápoje u žen, rizikové pití je až tři nápoje u mužů a dvě u žen a pití více alkoholu označují za škodlivé.
Rizikové pití v datech SZÚ vykazovalo 6,5 procenta mužů a deset procent žen, škodlivé 8,7 procenta mužů a čtyři procenta žen. Nejčastější byla zvýšená spotřeba alkoholu u lidí ve věku 45 až 64 let. “V této věkové kategorii je více než 16 procent respondentů, kteří vykazují známky rizikového nebo škodlivého pití,” doplnil Kšiňan.
U respondentů, kteří vykazovali známky škodlivého pití, se lékař na pití alkoholu ptal ve dvou třetinách případů a doporučil omezení 29 procentům z nich.
Brzy se s alkoholem setkávají i děti. Podle výzkumů SYRI některé s alkoholem udělají zkušenost v necelých dvou letech, jako tříleté s ním v nějaké formě má zkušenost 18 procent dětí, v pěti letech 23 procent.
Celoživotních abstinentů jsou v ČR asi tři procenta, asi čtvrtina uvádí jako důvod životní styl a šestina zdravotní důvody. V posledním roce abstinenci v průzkumu SZÚ uvádělo 12,6 procenta respondentů. V covidových letech byla míra uváděné abstinence v populaci vyšší, potom klesla, ale stále je vyšší než v předcovidových letech. Nejčastěji abstinují lidé starší 65 let a pak také lidé v kategorii 15 až 24 let.
Zdroj: ČTK