Hospodaření samospráv skončilo rekordním přebytkem.
Samosprávy představují základní stavební kámen demokratického uspořádání České republiky. Tyto místní orgány samosprávy umožňují občanům přímo se podílet na správě svých obcí, měst a krajů. Díky samosprávám jsou veřejné záležitosti řízeny efektivněji a s větším ohledem na specifické potřeby a zájmy jednotlivých komunit.
Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo za letošní tři čtvrtletí v rekordním přebytku 78,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se přebytek zvýšil o 1,7 procenta. K meziročnímu zlepšení přispělo zejména hospodaření krajů, jejichž přebytek vzrostl o 49,1 procenta na 32,1 miliardy korun, naopak přebytek hospodaření obcí meziročně klesl o 18,4 procenta na 45 miliard korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem financí.
Hospodaření samospráv ovlivnily zářijové povodně, upozornilo ministerstvo financí. V souvislosti s přípravou na ně, s řešením krizových situací a s odstraňováním škod měly územní rozpočty do konce září výdaje 46,2 miliardy korun. Nejvíc postižený byl Moravskoslezský kraj, který ze svého rozpočtu vydal 24,1 miliardy korun, dalších 20,3 miliardy korun vyplatily zasažené obce v tomto kraji.
Celkové příjmy územních rozpočtů do konce září dosáhly 648,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 0,6 procenta. Z toho daňové příjmy tvořily 334,9 miliardy korun, což představovalo nárůst o 0,3 procenta. Nedaňové příjmy vzrostly o 23 procent na 61,6 miliardy korun, zejména díky výplatě věřitelů zkrachovalé Sberbank. Přijaté transfery klesly o čtyři procenta na 245,8 miliardy korun.
K růstu daňových příjmů podle ministerstva financí přispělo vyšší inkaso daně z příjmu fyzických osob, které odráží růst mezd, a vyšší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) díky vyšší spotřebě. Obcím přinesla dodatečné prostředky také zvýšená daň z nemovitostí. Příjmy z neinvestičních transferů naopak klesly, zejména kvůli nižším kompenzačním příspěvkům pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a snížení peněz poskytovaných z Operačního programu Jan Amos Komenský.
Výdaje územních rozpočtů se zvýšily o 0,4 procenta na 570 miliard korun. Rostly zejména kapitálové výdaje, které se zvýšily o 2,6 procenta na 107,2 miliardy korun. Běžné výdaje stagnovaly na 462,8 miliardy korun.
Dluh krajů na konci září činil 24 miliard korun, meziročně se snížil o 7,8 procenta. Na bankovních účtech měly kraje na konci třetího čtvrtletí uloženo 132,3 miliardy korun, jejich úspory se za 12 měsíců zvýšily o 42,3 procenta. Dluh obcí se ke konci září meziročně snížil o 2,4 procenta na 62,5 miliardy korun, úspory vzrostly o 8,3 procenta na 418,9 miliardy korun.
„Přes celkově pozitivní výsledky vyvolává současná situace otázky, zda jsou přebytky územních rozpočtů dostatečně využívány pro investice do rozvoje infrastruktury a zlepšení veřejných služeb. Současná vysoká finanční stabilita a nízké úrokové sazby vytvářejí příležitosti pro efektivní využití peněžních prostředků ve prospěch dlouhodobého rozvoje regionů,“ uvedlo ministerstvo financí. Vysoké přebytky samospráva hromadění peněz na bankovních účtech kritizuje i Národní rozpočtová rada, doporučila kvůli tomu zvýšit podíl státního rozpočtu na sdílených daních.
Struktura samospráv v České republice
Samosprávy v České republice jsou rozděleny do tří základních úrovní:
- Obecní samosprávy – Jedná se o základní úroveň samosprávy, která zahrnuje obce a města. Každá obec má své vlastní zastupitelstvo volené občany a starostu, který je zpravidla volen zastupitelstvem. Obce jsou odpovědné za místní záležitosti, jako jsou infrastruktura, školství, kultura, sociální služby a místní bezpečnost.
- Krajské samosprávy – Krajské úřady tvoří vyšší úroveň samosprávy a zahrnují celkem 14 krajů. Kraje mají své vlastní zastupitelstvo volené občany a hejtmana, který je volen zastupitelstvem kraje. Krajské samosprávy se starají o širší záležitosti, které přesahují rámec jednotlivých obcí, například regionální dopravu, zdravotnictví, školství a sociální služby.
- Sdružení obcí – Obce mohou dobrovolně vytvářet sdružení za účelem společného řešení některých specifických problémů, například hospodaření s odpady, rozvoj turistického ruchu nebo koordinace dopravních služeb.
Význam samospráv
Samosprávy mají zásadní význam pro demokratické fungování státu. Jsou výrazem subsidiarity, tedy principu, že rozhodování by mělo být co nejblíže občanům. Tím je zajištěno, že rozhodnutí reflektují místní potřeby a specifika.
Podpora demokratických hodnot: Samosprávy podporují demokratické hodnoty tím, že dávají občanům možnost účastnit se na rozhodovacích procesech, volit své zástupce a ovlivňovat místní politiku. Tím se zvyšuje transparentnost a odpovědnost veřejné správy.
Efektivní řízení: Místní orgány mají lepší povědomí o specifických potřebách svých komunit, což jim umožňuje efektivněji řešit problémy a přizpůsobovat služby místním podmínkám. Tím se zvyšuje kvalita veřejných služeb a spokojenost obyvatel.
Hospodářský rozvoj: Samosprávy hrají klíčovou roli v podpoře místního hospodářského rozvoje. Investují do infrastruktury, podporují malé a střední podniky a vytvářejí podmínky pro inovace a udržitelný růst.
Sociální soudržnost: Díky blízkosti k občanům mohou samosprávy efektivněji reagovat na sociální problémy a poskytovat podporu zranitelným skupinám obyvatel. Programy zaměřené na sociální inkluzi, vzdělávání a zdravotní péči přispívají k celkové sociální soudržnosti.
Přínos samospráv
Lepší veřejné služby: Samosprávy jsou schopny poskytovat kvalitnější a lépe přizpůsobené veřejné služby, protože mají detailní znalosti o místních podmínkách a potřebách.
Participace občanů: Možnost občanů přímo se podílet na rozhodovacích procesech zvyšuje jejich angažovanost a zodpovědnost za veřejné záležitosti.
Flexibilita a inovace: Místní samosprávy mohou rychleji reagovat na nové výzvy a implementovat inovativní řešení, což je často složitější na úrovni centrální vlády.
Samosprávy České republiky představují klíčový prvek demokratického systému a místního řízení. Jejich význam a přínos spočívají v podpoře demokratických hodnot, efektivním řízení veřejných záležitostí, podpoře hospodářského rozvoje a zajištění sociální soudržnosti. Díky samosprávám mají občané možnost aktivně se podílet na správě svých komunit a přispívat k jejich rozvoji a prosperitě.
REDAKCE (Zdroj: ČTK)