Český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podpořil i například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, ztotožňuje se s ním i polské předsednictví v Radě Evropské unie. Zatím ale není dojednána jednomyslná podpora. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Česko navrhuje vlastní konkrétní návrh omezení pohybu ruských diplomatů, kterých je v Evropě něco mezi 2000 až 3000 včetně obslužného personálu a rodinných příslušníků. Toto vytváří velmi kvalitní síť pro jejich špionážní operace, pro jejich sabotážní operace,“ uvedl ministr. „Nevidím jediný důvod, proč bychom jim měli vycházet vstříc a nechávat je tady cestovat s schengenskými vízy,“ dodal.
Česko návrh prosazuje více než rok. Z diplomaticko-taktických důvodů Lipavský nehovoří veřejně o tom, kdo s návrhem nesouhlasí, aby bylo možné vést za zavřenými dveřmi diskusi. Podporu má například z Rumunska, Polska, pobaltských států, Dánska, Nizozemska. „Od některých dalších zemí slyším, že jim ten návrh přijde zajímavý. Například mě potěšilo, že francouzský ministr zahraničních věcí podpořil návrh na jednání rady ve svém vystoupení,“ podotkl.
„Jsem trpělivý a věřím, že zájem na bezpečnosti Evropy ve výsledku převáží,“ uvedl. Kterého konkrétního sankčního balíku se stane návrh součástí, zatím nedokáže říct. „Důležité je, že polské předsednictví, které má heslo ‚bezpečnost‘, velmi lakonicky ve všech oblastech, které se týkají Evropské unie, je s návrhem ztotožněno a snaží se ho nějakým způsobem posouvat vpřed. To určitě zvyšuje šanci, ale prostě nejsme tam, aby 27 zemí zatím zvedlo ruku,“ dodal Lipavský.
Připravovaný 16. balík protiruských sankcí podle bruselského serveru Politico neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Ruska.
„My jsme podpořili jeden z vnitřních papírů, který mimo jiné zmínil i zákaz dovozu ruského LNG. Myslím, že to je správné opatření, a myslím, že je potřeba (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi posílat co nejméně peněz, protože ty peníze se pak vrací Ukrajině ve formě zbraní, vojáků a techniky, která na ni útočí,“ uvedl Lipavský. Na světových trzích je podle něj dostatek LNG, mimo jiné ze Spojených států.
Co se týče chystaného balíku, který by měl být schválen na konci února u příležitosti třetího výročí zahájení ruské invaze, Česko se podle ministra snaží zaměřovat na „látání děr“. „Víme, že probíhá obcházení sankcí. To nikdo nepopírá. Teď je potřeba napřít síly na položky, které jsou nejdůležitější pro válečný průmysl. Tam jsou různé mechanismy, kterými třeba můžeme i lépe kontrolovat některé zboží dvojího užití tak, aby se snižovala dále šance, že se bude reexporty dostávat do Ruska,“ uvedl šéf diplomacie.
Schengenský prostor
Schengenský prostor je oblast volného pohybu osob, která zahrnuje většinu států Evropské unie (EU) a několik dalších evropských zemí. Tento prostor byl vytvořen na základě Schengenské dohody podepsané v roce 1985 a následné Úmluvy z roku 1990, které postupně vedly k odstranění hraničních kontrol mezi členskými státy. Oficiálně začal fungovat v roce 1995 a od té doby se neustále rozšiřuje.
Členské státy Schengenského prostoru
V současnosti tvoří Schengenský prostor 27 evropských států, mezi které patří většina členských zemí EU a také některé další státy, jako například Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Ne všechny země EU jsou však součástí Schengenu – například Irsko a Kypr se do systému plně nezapojily.
Výhody Schengenského prostoru
Hlavní výhodou Schengenského prostoru je volný pohyb osob bez hraničních kontrol, což usnadňuje cestování, obchod a turistiku. Občané mohou překračovat hranice bez nutnosti předkládat pasy či jiná cestovní povolení. To přináší významné ekonomické a sociální přínosy, například větší mobilitu pracovních sil a posílení spolupráce mezi státy.
Další důležitou součástí Schengenu je společná vízová politika, která umožňuje držitelům schengenského víza volně cestovat po všech členských státech. To výrazně usnadňuje turistický ruch a obchodní aktivity.
Výzvy a bezpečnostní opatření
I přes výhody přináší Schengenský prostor také určité výzvy, zejména v oblasti bezpečnosti a nelegální migrace. Proto členské státy spolupracují na posílení ochrany vnějších hranic a využívají společné databáze, jako je Schengenský informační systém (SIS), k výměně informací o hledaných osobách a odcizených vozidlech.
V mimořádných situacích mohou státy dočasně obnovit hraniční kontroly, například v případě teroristické hrozby nebo nekontrolovaného migračního toku. Tyto opatření však musí být dočasná a v souladu s pravidly EU.
Zdroj: ČTK