Přinášíme vám denní souhrn událostí z domova – 21. 6. 2021
Počasí: Tento týden bude nejteplejší a nejdeštivější do půlky července
Tento týden bude zřejmě nejteplejší z nadcházejících čtyř týdnů do 18. července. Po nynějších tropických a supertropických dnech se mírně ochladí. V nynějším týdnu budou nejvyšší denní teploty zhruba od 25 do 27 stupňů. Také pršet by mělo hlavně tento týden, uvedl Český hydrometeorologický ústav v měsíčním výhledu počasí. Na úterý platí výstraha před bouřkami, v přívalových deštích by mohlo spadnout kolem 50 milimetrů srážek.
“Po velmi teplém týdnu přichází pozvolné ochlazování. Ze všech čtyř předpovědních týdnů (do 18. července) bude pravděpodobně nejteplejším právě začínající týden, následně by průměrné týdenní teploty měly postupně klesat, ale i tak se budou pohybovat většinou v intervalech běžných teplot pro danou roční dobu,” uvedli meteorologové. Nejvíce srážek očekávají v prvním týdnu, v ostatních by se měly pohybovat v blízkosti dlouhodobých průměrů pro toto roční období. (Zdroj: ČTK)
Kabinet schválil zprávu o extremismu, která zmiňuje i sněmovní hnutí SPD
Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Zpráva uvádí, že nejvýznamnějším uskupením s dominujícími “xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky” zůstalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru odmítl Okamurovy výtky, že resort zprávu využívá k politickému boji, dělá to podle něj naopak šéf SPD.
Hnutí SPD podle zprávy nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty. Při říjnových krajských volbách pak SPD zastínilo všechny ostatní tzv. pronárodní subjekty. “Ve světle trvalých úspěchů hnutí SPD a pokračujících neúspěchů jiných subjektů začíná řada příznivců tohoto spektra, kteří dříve zaujímali vůči Tomiu Okamurovi rezervovaný až kritický postoj, měnit názor,” uvádí zpráva. (Zdroj: ČTK)
Podle odborů a zaměstnavatelů je schodek rozpočtu 390 mld nepřijatelný
Odbory a zaměstnavatelé kritizují první návrh rozpočtu na příští rok. Plánovaný schodek 390 miliard korun označili za nepřijatelný. Vyzývají k jeho snížení. Po dnešním jednání tripartity to řekli předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Podle prvního návrhu by měl stát příští rok hospodařit s příjmy téměř 1,49 bilionu korun a výdaji 1,88 bilionu, tedy s deficitem 390 miliard. Počítá se se zvýšením všech důchodů po valorizaci ještě o dalších 300 korun za zhruba 10,6 miliardy, s přidáním peněz školství kvůli vyššímu počtu žáků či s investicemi 187,5 miliardy. Platy ve veřejném sektoru by se nejspíš zvedat neměly. V roce 2023 by se měl schodek dostat na 370 miliard a v roce 2024 pak na 343 miliard. Také ekonomové a opoziční politici to kritizují, podle nich je potřeba veřejné finance konsolidovat. (Zdroj: ČTK)
Vláda uspíšila rozvolnění plánované k 1. červenci k 26. červnu
Kvůli úpravě testování na dětských táborech, z nichž některé začnou před prázdninami, posunula vláda už na 26. červen soubor rozvolnění plánovaný původně na 1. červenec. O rozhodnutí informoval dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Týká se to třeba maloobchodu a služeb, ale uspíší se tak podle něj i rozvolnění v kultuře a na hromadných akcích. Akcí během posledního víkendu před prázdninami se tak bude moct venku účastnit až 5000 lidí, dodal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvnitř budou moci být akce pro 2000 návštěvníků, kapacita bude moci být naplněna maximálně ze 75 procent.
Od stejného data bude možné například konzumovat v kinech. V muzeích a galeriích bude moci být jeden návštěvník na deset metrů čtverečních. Skupiny budou moci navštěvovat hrady a zámky bez omezení, pokud budou mít negativní testy na koronavirus nebo budou očkováni proti covidu-19. (Zdroj: ČTK)
Vláda poslala do Sněmovny novelu o licencování autorských práv na webu
Upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory a mimo jiné snížit zisky internetových platforem na úkor tvůrců obsahu, se kterým pracují, a především přizpůsobit autorský zákon vývoji má novela autorského zákona. Dnes její návrh schválila vláda, informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Do tuzemského autorského práva zavádí dvě směrnice Evropské unie. Druhá z nich označovaná jako OnlineSatCab upravuje povinnosti vysílatelů poskytujících on-line vysílání nebo přenos vysílání. Návrh nyní posoudí Sněmovna.
“Je nutné modernizovat autorské právo v souvislosti s prudkým vývojem technologií, k dílům se lze dostávat roztodivným způsobem a je třeba chránit autory před takovými velkými provozovateli jako je google ,” uvedl Zaorálek. Česko je podle něj nejspíš jednou z prvních zemí, které reaguje na nutnost transponovat směrnice. (Zdroj: ČTK)
Česko uzná očkování občanů ve třetích zemích vakcínami schválenými EMA
Pro občany České republiky a zemí Evropské unie, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v ČR, budou v případě absolvovaného očkování proti covidu-19 vakcínami schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) v třetích zemích platit stejné podmínky jako pro občany očkované v Česku. Schválila to dnes vláda, řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Platit to bude pro lidi, kteří budou mít 14 dní po obdržené finální dávce vakcíny.
V systému, který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je nyní podle Vojtěcha nutné vytvořit možnost získání certifikátu v daném případě. Mělo by tomu tak být od 1. července. (Zdroj: ČTK)
Muž v Teplicích zemřel v sanitce po zákroku policie,podle pitvy ne kvůli zákroku
V Teplicích zemřel v sanitce v sobotu muž, proti kterému předtím zasahovala policie. Soudní pitva vyloučila souvislost úmrtí s policejním zákrokem. Pitevní zpráva poukazuje na ovlivnění drogou. ČTK to dnes řekl mluvčí policie Daniel Vítek. Lékař už dříve uvedl, že příčinou smrti zřejmě bylo předávkování.
Na sociálních sítích se objevilo amatérské video z policejního zásahu. Je z něj patrné, že se muž vzpíral a křičel a policisté proti němu použili donucovací prostředky. Podle serveru Romea.cz zasahující policista několik minut klečel zadrženému Romovi na krku. Případ se dál prověřuje. (Zdroj: ČTK)
V neděli přibylo 57 nakažených, přírůstky jsou nejníže od loňského léta
Testy v Česku v neděli potvrdily 57 případů koronaviru, před týdnem to bylo 41. Denní přírůstky nakažených jsou ale stále nejnižší od loňského léta. Mírně stouplo reprodukční číslo, dál se ale drží pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie. Dávku očkování proti nemoci covid-19 v neděli dostalo 38.383 lidí, podobně jako o týden dřív. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
Reprodukční číslo, které ukazuje průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, se po téměř dvou týdnech zvýšilo nad 0,8. K dnešku se posunulo na 0,84 z nedělních 0,72. I tak ale měřeno reprodukčním číslem epidemie nadále zpomaluje, což se děje, pokud je nižší než jedna. (Zdroj: ČTK)
Mezi obce v okolí Vrbětic a kraj by se mělo rozdělit 350 milionů Kč
Mezi Zlínský kraj a obce v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, by se podle návrhu zákona mělo při jednorázovém odškodnění v souvislosti s výbuchy rozdělit přes 350 milionů korun. Kraj a obce Vlachovice, Lipová, Haluzice, Bohuslavice nad Vláří a město Slavičín by peníze měly dostat do konce roku. Tamní obyvatelé by měli o odškodnění požádat. Pokud tak učiní všichni a za celé období, mělo by se mezi ně rozdělit asi 300 milionů korun, řekl ve Zlíně novinářům europoslanec a advokát postižených obcí Stanislav Polčák (STAN).
Starostové požádali, aby byl návrh zákona co nejdříve projednán a schválen. Návrh by měl být podán v následujících dnech, zřejmě ve středu. “V téhle chvíli je situace taková, že zřejmě se už nestihne, aby tento zákon prošel jako vládní návrh, uvidíme ještě během dneška. Pokud ale neprojde, dohoda poslanců za Zlínský kraj ve Sněmovně je, že tento návrh podáme jako poslaneckou iniciativu, aby se stihnul schválit ještě v tomto funkčním období a aby lidé dostali odškodnění ještě v tomto roce z tohoto státního rozpočtu,” uvedla poslankyně a zastupitelka Zlínského kraje Alena Gajdůšková (ČSSD). (Zdroj: ČTK)
Soud potvrdil bývalým manažerům Key Investments pět a čtyři roky vězení
Bývalí členové představenstva investiční společnosti Key Investments (KI) Daniel Brzkovský a Klára Fenstererová půjdou na pět a čtyři roky do vězení. Tresty jim dnes potvrdil odvolací soud. Někdejší manažer firmy v letech 2004 až 2011 podle soudu vědomě nakupoval vysoce rizikové cenné papíry, které nebyly veřejně obchodovatelné a po krachu firmy KI byly bezcenné. Žena na společnost nedostatečně dohlížela. Dvojice způsobila klientům škodu v řádu stamilionů korun.
Odvolací pražský vrchní soud se případem zabýval již podruhé. “Již z prvního rozhodnutí jasně vyplynulo, že o vině obžalovaných Brzkovského a Fenstererové neměl odvolací soud žádnou pochybnost,” řekl v odůvodnění verdiktu předseda senátu Luboš Vlasák. Soud tehdy případ vrátil k novému projednání zejména proto, že podle něj prvoinstanční senát správně nezjistil výši způsobené škody. (Zdroj: ČTK)
Senátoři chtějí uzákonit 26. červen jako Den odchodu okupačních vojsk
Senátoři chtějí začlenit 26. červen mezi významné dny. Chtějí jej uzákonit jako Den odchodu okupačních vojsk. Novela souvisí s 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa, připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Novelu by horní komora měla začít projednávat na některé z červencových schůzí. “Chceme dedikovat tento významný den všem nadějím českého lidu v nový život po období nesvobody,” zdůvodnilo návrh 46 senátorů ze všech frakcí v čele s Lumírem Kantorem (KDU-ČSL). Za významný den tvůrci novely vybrali 26. červen, kdy v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel “Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR”. Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu, uvedli autoři předlohy.
Sovětská vojska vtrhla do Československa 21. srpna 1968 v rámci vojenské intervence vojsk tehdejšího socialistického tábora, jejímž cílem bylo zabránit další reformním snahám v rámci pražského jara a uchovat sovětský vliv. V Československu se na základě pozdější mezivládní smlouvy o podmínkách “dočasného” pobytu sovětských vojsk, který trval 23 let, bylo umístěno 75.000 sovětských vojáků, a 5200 občanských pracovníků a na 40.000 jejich rodinných příslušníků. (Zdroj: ČTK)