Volební průzkum: Do Sněmovny by se dostalo sedm stran a hnutí.
Volební průzkum je klíčovým nástrojem pro pochopení veřejného mínění a politických preferencí obyvatelstva před volbami. Tento proces zahrnuje sběr dat od reprezentativního vzorku populace, analýzu těchto dat a prezentaci výsledků, které mohou poskytnout přehled o aktuálním rozložení politických sympatií.
Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí, Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes ČTK poskytla agentura Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici Spolu. Dál se zvýšil zájem lidí jít k volbám.
Preference ANO a Pirátů se proti říjnovému volebnímu modelu Medianu nezměnily, voličů ubylo ODS o půl procentního bodu a STAN o procentní bod. Ostatní strany a hnutí, které by se dostaly do Sněmovny, posílily. Motoristy by si vybralo proti říjnu o půl procentního bodu voličů víc, SPD a komunistům by preference narostly o 1,5 procentního bodu.
O půl procentního bodu na 4,5 procenta by si v listopadu polepšila také TOP 09, o procentní bod více než v říjnu by získala SOCDEM, kterou by si vybrala čtyři procenta voličů. Pohoršili si lidovci o procentní bod na 2,5 procenta a Přísaha o 1,5 procentního bodu na dvě procenta. Mezi strany, které se do volebního modelu Medianu dostaly, se vrátili Zelení s 2,5 procenta hlasů. Strana PRO naopak z modelu vypadla.
ANO by v hypotetických listopadových volbách získalo 82 poslaneckých mandátů, ODS by měla 29 poslanců, STAN 25 a shodně po 16 křeslech by ve Sněmovně dostali Piráti, SPD, Motoristé a KSČM. Většinu by ve Sněmovně mělo ANO s ODS nebo se STAN, další možné vládní koalice by musely být složeny z tří a více stran. „Současná vládní koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) by si připsala 54 poslaneckých mandátů. Zisky mandátů ovšem nezohledňují případné předvolební spojení stran,“ uvedl Median.
Volební potenciál, tedy podíl voličů, kteří zvažují výběr dané strany, klesl u ANO na 40 procent, u ODS se snížil na 20 procent. Druhý nejvyšší voličský potenciál mají Starostové s 22 procenty. O podpoře TOP 09 uvažuje 13,5 procenta voličů, dvanáctiprocentní potenciál mají Piráti a komunisté, 11,5 procenta Motoristé. Odevzdat hlas pro SPD zvažuje 9,5 procenta voličů, pro SOCDEM devět procent, pro Přísahu osm procent, pro lidovce 7,5 procenta a pro Zelené pět procent.
„Ochota zúčastnit se voleb opět vzrostla na 62 procent,“ uvedl Median. V říjnu byla 59,5 procenta. Určitě chtělo v listopadu jít k volbám 54 procent dotázaných, spíše volit plánovalo osm procent. Naopak odevzdat hlas by určitě nešlo 31 procent voličů.
Průzkumu Medianu se mezi 1. a 30. listopadem zúčastnilo 1023 lidí ve věku od 18 let. Statistická odchylka volebního modelu je plus minus půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u stran s největší podporou.
Vliv volebních průzkumů na voliče a politiku
Volební průzkumy mohou mít značný vliv na chování voličů i na samotné politické kampaně. Například mohou mobilizovat voliče k podpoře určité strany, pokud se zdá, že má šanci na vítězství. Naopak nízké preference mohou vést k demobilizaci voličů určité strany.
Pro politické strany a kandidáty jsou průzkumy cenným nástrojem, který jim umožňuje upravit své strategie a zaměřit se na oblasti, kde potřebují získat větší podporu. Mohou také odhalit slabá místa v kampani a pomoci při rozhodování o zaměření politických sdělení.
Etika a přesnost volebních průzkumů
Důvěryhodnost a přesnost volebních průzkumů je závislá na etickém přístupu k jejich provádění. Průzkumy by měly být transparentní ohledně metodologie a financování, aby byla zajištěna důvěra veřejnosti v jejich výsledky. Je také důležité, aby byly průzkumy prováděny nezávisle a nebyly ovlivněny zájmy politických stran nebo jiných zájmových skupin.
Volební průzkumy hrají významnou roli v demokratických procesech, poskytují cenné informace o veřejném mínění a pomáhají politickým stranám lépe pochopit potřeby a názory voličů. Přesto je důležité přistupovat k jejich výsledkům kriticky a uvědomit si jejich omezení a potenciální vlivy.
Zdroj: ČTK