Konec zdražování v nedohlednu. V listopadu vzrostly spotřebitelské ceny o 2,8 %.
V posledních letech se Česká republika potýká s výrazným zdražováním, které ovlivňuje životy občanů napříč celou zemí. Tento jev se projevuje v mnoha oblastech, od základních životních potřeb, přes bydlení, až po služby a energie.
Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu stejně jako v říjnu o 2,8 %.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 0,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny vajec o 23,3 %, masa o 0,4 % a sýrů a tvarohů o 1,3 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 0,8 %. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v listopadu přispěly především ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly zejména ceny lihovin o 2,1 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti byly nižší především ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,8 %.
Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 0,1 %.
Meziroční srovnání
„V listopadu ceny oproti loňskému roku vzrostly stejně jako v říjnu o 2,8 %. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však odlišný. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl odívání a obuv, a to o necelé 1 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu stejně jako v říjnu o 2,8 %. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však v listopadu rozdílný. Ke zrychlení[1]) meziročního cenového růstu došlo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny ve skupině mléko, sýry, vejce přešly z poklesu o 0,1 % v říjnu v růst o 4,3 % v listopadu, z čehož ceny vajec přešly z poklesu o 5,6 % v říjnu v růst o 31,7 % v listopadu. Ceny masa klesly o 1,3 % (v říjnu pokles o 3,4 %). Naopak v oddíle bydlení došlo ke zpomalení cenového růstu. Ceny elektřiny vzrostly o 9,2 % (v říjnu růst o 10,5 %) a ceny plynu klesly o 2,9 % (v říjnu pokles o 2,3 %). Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především zmírněním poklesu cen pohonných hmot a olejů. Ty byly v listopadu meziročně nižší o 7,6 % (v říjnu pokles o 11,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde (kromě již výše zmíněného) vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,0 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny lihovin o 3,3 %, piva o 3,0 % a tabákových výrobků o 7,0 %. Ceny vína meziročně klesly o 2,0 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 6,7 % a ubytovacích služeb o 8,8 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 6,6 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 0,5 % a obuvi o 2,3 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,5 % (v říjnu o 1,7 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 103,0 %. (Více informací: Metodická poznámka.)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,2 %.
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v listopadu 152,4 % (v říjnu 152,3 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 2,7 % (v říjnu 3,1 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)[3])
Podle předběžných výpočtů HICP v listopadu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,1 % a meziročně o 3,1 % (v říjnu o 3,0 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v listopadu 2024 za Eurozónu 2,3 % (v říjnu 2,0 %), v Německu 2,4 % a na Slovensku 3,6 %. Nejvyšší byla v listopadu v Belgii (5,0 %) a nejnižší v Irsku (0,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v říjnu 2,3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září. Nejvyšší byla v říjnu v Rumunsku (5,0 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %).
(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
[3]) HICP neobsahuje imputované nájemné.
Příčiny zdražování
- Inflace: Jedním z hlavních důvodů zdražování je inflace, která v poslední době dosahuje vysokých hodnot. Inflace způsobuje zvyšování cen zboží a služeb, což snižuje kupní sílu obyvatelstva.
- Rostoucí ceny energií: Ceny energií, včetně elektřiny, plynu a pohonných hmot, rostou nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Tento trend je způsoben zvýšenou poptávkou po energiích, geopolitickými faktory a přechodem na obnovitelné zdroje energie.
- Nedostatek pracovních sil: V některých odvětvích, jako je stavebnictví a zdravotnictví, se projevuje nedostatek pracovních sil. To vede k růstu mezd, který se následně promítá do cen služeb a produktů.
- Globální dodavatelské řetězce: Pandemie COVID-19 narušila globální dodavatelské řetězce, což vedlo k nedostatku surovin a komponentů. Tento nedostatek zvyšuje náklady na výrobu a dopravu, což se následně promítá do cen konečných výrobků.
Důsledky pro obyvatelstvo
- Zvýšení životních nákladů: Rostoucí ceny potravin, bydlení a energií vedou ke zvýšení celkových životních nákladů. Mnoho domácností se musí vypořádat s vyššími výdaji, což může vést k finančním obtížím.
- Snížení kupní síly: Inflace a zdražování zboží a služeb snižují reálnou kupní sílu obyvatelstva. To znamená, že za stejný plat si lidé mohou dovolit méně než dříve.
- Sociální nerovnosti: Zdražování může prohlubovat sociální nerovnosti, protože nízkopříjmové domácnosti jsou zasaženy nejvíce. Tyto domácnosti často utrácejí většinu svých příjmů na základní potřeby, takže jakékoliv zvýšení cen má na ně významný dopad.
Možná řešení
- Vládní intervence: Vláda může zavést opatření na zmírnění dopadů zdražování, jako jsou sociální dávky, dotace na energie nebo regulace cen základních komodit.
- Podpora obnovitelných zdrojů energie: Investice do obnovitelných zdrojů energie může pomoci snížit závislost na drahých fosilních palivech a stabilizovat ceny energií v dlouhodobém horizontu.
- Podpora domácí produkce: Zvýšení podpory domácích výrobců a zemědělců může pomoci snížit závislost na globálních dodavatelských řetězcích a stabilizovat ceny zboží.
Zdražování v České republice představuje významnou výzvu pro obyvatelstvo i vládu. Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup zahrnující ekonomická, sociální i environmentální opatření. Je důležité hledat způsoby, jak zmírnit dopady zdražování na nejzranitelnější skupiny obyvatel a zároveň podpořit udržitelný ekonomický růst.
Zdroj: ČSÚ