Konspirační teorie představují kontroverzní fenomén, který proniká různými oblastmi lidského života. Tato teorie, často bez vědeckých důkazů, tvrdí, že určité události nebo situace jsou výsledkem tajných a zlověstných plánů skrytých mocenských skupin.
Konspirační teorie mají své pevné místo i v české politice, kde často ovlivňují veřejné mínění a politické diskuse. Tyto teorie, ačkoliv často postrádají reálný základ a vědecké důkazy, nacházejí mezi lidmi úrodnou půdu, zejména v dobách nejistoty a politických krizí. Následující text se zaměřuje na některé z nejznámějších konspiračních teorií v české politice a jejich vliv na českou společnost.
Jedním ze zásadních motivů víry v konspirační teorie je snaha porozumět nečekaným a kritickým událostem, jako byla například pandemie covidu. Krize vyžadují po lidech rozhodnutí, komu a čemu věřit. Na pražské konferenci s názvem Covid-19 v paměti české společnosti od Akademie věd ČR (AV ČR) to dnes řekl odborník Miroslav Filip.
Tento proces podle Filipa mnohdy vede k polarizaci společnosti. “Jedna skupina vnímá opatření proti pandemii jako vakcinační totalitu, zatímco druhá obviňuje odpůrce očkování z nezodpovědnosti,” uvedl expert. Dodal, že neschopnost pochopit pohled oponenta pak vede k neadaptivní socialitě. Ta posiluje rozdělení na dobré a zlé, což může mít destruktivní dopad na společnost, míní.
Filip uvedl, že důležitým faktorem je takzvaná hostilita, tedy mechanismus, kdy člověk tvrdohlavě hájí své přesvědčení, i když se ukáže jako mylné. Tento fenomén se projevil například u těch, kteří odmítali protiepidemická opatření, dokud nebyli osobně zasaženi tragédií, podotkl.
Sociologové Paulína Tabery a Matouš Pilňáček z Centra pro výzkum veřejného mínění popsali, že víra v konspirační teorie úzce souvisí s nedůvěrou k autoritám a institucím. Tato nedůvěra vytváří takzvané epistemické vakuum – prázdný prostor, který zaplňují dezinformace a misinformace, uvedli. Misinformace je informace, která je nepravdivá, ale není vytvořena úmyslně se záměrem způsobit škodu či ke lhaní. Tím se liší od dezinformace.
“Informovanost hraje roli, ale klíčem je posilovat důvěru ve společnosti,” zdůraznila Tabery. Lidé s nižší důvěrou v instituce a vyšší mírou socio-epistemické nedůvěry jsou náchylnější přijímat alternativní, často zavádějící narativy, řekla.
Psychologové Eva Dubovská a Vladimír Chrz z Psychologického ústavu AV ČR analyzovali ve svém výzkumu konspirační narativy, které vysvětlují události tajnými spiknutími mocných. Tyto příběhy mají dramatický ráz a uspokojují různé lidské potřeby – od pochopení světa přes kompenzaci nejistoty až po hledání příslušnosti ke skupině.
“Lidské poznávání je jako antropologický koncept postaveno na tom, že to podstatné je skryté,” popsal Chrz. To tvoří základ konspiračního myšlení, které pandemie i válka na Ukrajině výrazně posílily, uvedl. Například během pandemie se objevovaly teorie o laboratorním původu covidu či spiknutí farmaceutických firem, které v sobě spojovaly nedůvěru k institucím a snahu dát smysl složitým událostem.
Odborníci se shodují, že kromě posilování důvěry v instituce je zásadní zlepšit informační gramotnost veřejnosti. Ta by měla být zaměřena nejen na rozpoznávání dezinformací, ale také na pochopení odlišných perspektiv.
Konspirační teorie nejsou novým jevem. Existují již po staletí a často vznikají v dobách nejistoty, kdy lidé hledají jednoduchá vysvětlení složitých jevů. Tyto teorie často čerpají z nedůvěry k autoritám, strachu z neznáma a potřeby nalézt viníka za společenské či osobní problémy.
Konspirační teorie mohou mít hluboký dopad na společnost. Mohou posilovat nedůvěru vůči vládám a institucím, šířit dezinformace a zhoršovat společenské napětí. Na druhou stranu mohou také podněcovat kritické myšlení a diskusi o důležitých otázkách. V době sociálních médií se konspirační teorie šíří rychleji než kdykoli předtím, což zvyšuje jejich dosah a vliv.
Klíčem k ochraně před škodlivým vlivem konspiračních teorií je kritické myšlení a ověřování informací z důvěryhodných zdrojů. Důležité je také vzdělávání veřejnosti o tom, jak rozpoznat dezinformace a manipulativní techniky používané v konspiračních teoriích.
Konspirační teorie jsou fascinujícím, avšak potenciálně nebezpečným fenoménem. I když mohou přinášet zajímavé perspektivy a podněcovat diskusi, je nezbytné přistupovat k nim s kritickým myšlením a opatrností. Důvěra ve vědecké metody a důvěryhodné zdroje informací je nejlepší obranou proti šíření nepodložených a škodlivých teorií.
Zdroj: ČTK / REDAKCE