Nelegální reklama u dálnic a silnic neubývá.
Navzdory platným zákonům a četným snahám ze strany ŘSD o regulaci nelegální reklamy podél českých dálnic a silnic se tento problém stále nedaří zcela eliminovat. Billboardy, reklamní plachty a další formy propagace, které neodpovídají platným pravidlům, nejen že narušují estetiku krajiny, ale také představují vážné bezpečnostní riziko.
Na podzim 2017, kdy začal platit zákaz billboardů v ochranném pásmu, silničáři napočítali přibližně 3000 nelegálních reklam a podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky už nyní u dálnic není většina reklamních zařízení nainstalovaných do konce roku 2017. Aktuálně je přitom podle ŘSD u komunikací v jeho správě přibližně 3700 nelegálních reklamních zařízení všech typů, i když jich loni 717 zmizelo, buď přímo zásluhou ŘSD, nebo na jeho výzvu.
Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích od září 2017. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy.
„Je to nekonečný boj, protože některé ty billboardy zlikvidujeme a bohužel se zase objevují nové, de facto načerno. Kolikrát to nejsou billboardy, ale jsou to vlastně ty nepovolené reklamy, které se objevují na nadjezdech a podél komunikací,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Letos by po loňské změně zákona podle něj od dálnic a silnic první třídy mohlo zmizet 80 až 90 procent všech nynějších nelegálních billboardů.
„Buď jsme je odstranili my, nebo sám vlastník reklamního zařízení na výzvu či s hrozbou, že přijdeme zařízení odstranit my a náklady na odstranění a uskladnění budeme vymáhat,“ uvedl k loni odstraněným reklamám mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Mátl loni v květnu řekl, že je na českých dálnicích a silnicích první třídy 3350 nelegálních billboardů, podle Rýdla se celkový počet od té doby nezvýšil, ale stagnuje. Mátl totiž podle mluvčího v květnu uvedl počet reklamních zařízení pevně spojených se zemí. „Zákon nerozlišuje reklamu podle technického zajištění,“ dodal Rýdl.
Podle Mátla se odstraňování nelegální reklamy od dálnic a silnic první třídy daří v některých krajích lépe, v některých hůře. „Podle toho, jak na to reagují samotní billboardáři,“ řekl ČTK ředitel. Na dálnicích loni podle Rýdla ubylo 105 nelegálních poutačů. Od silnic prvních tříd zmizelo nejvíce reklamních zařízení v Libereckém kraji, a to 105. Druhý nejvyšší počet zaznamenalo ŘSD za Správu Chomutov na Ústecku, a to 65 odstraněných poutačů. Nejméně zařízení naopak ŘSD odstranilo na Královéhradecku, a to pět.
Největší riziko přináší podle Rýdla umísťování reklamy na mostech. „Ti partyzáni, kteří ji instalují, se to snaží udělat rychle, aby je při tom nikdo nechytil,“ řekl. Problém je v tom, že v té rychlosti nedbají na bezpečnost provozu pod nimi. „Je třeba si uvědomit, že to dělají nad dálnicemi za plného provozu. A když takový ‚projektil‘ spadne, letí proti mému autu na dálnici najednou rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Stačí, aby upadl větší šroub, kus řetězu a stane se fatální neštěstí,“ upozornil.
Pravidla pro odstraňování reklamních poutačů se od loňského roku zjednodušila. „Silniční správní úřad již k odstranění reklamy nevyzývá vlastníka reklamního zařízení, nýbrž přímo vlastníka/majetkového správce pozemní komunikace. Ten reklamní zařízení odstraní, uskladní, zveřejní informaci o jeho odstranění a uskladnění, a pokud se do třech měsíců nepřihlásí o jeho vydání a neuhradí náklady odstranění, je oprávněný reklamní zařízení zlikvidovat,“ uvedl Jemelka.
ŘSD podle Mátla nejdříve vlastníka billboardu vyzývá k odstranění. Když vlastník nereaguje, přistoupí k odstranění. „V tuto chvíli se daří relativně donutit majitele těch billboardů, aby je odstranili na své náklady,“ řekl Mátl a dodal, že je skladování billboardů po odstranění pro jejich majitele nevýhodné. Zjednodušení pravidel by podle Mátla mělo odstraňování nelegální reklamy zrychlit.
Zdroj: ČTK