Nezaměstnanost v Česku vzrostla na 4,1 procenta.
Nezaměstnanost v Česku v posledních měsících zaznamenala nárůst, což vyvolává obavy o stabilitu pracovního trhu a ekonomickou situaci domácností.
Dle aktuálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se míra nezaměstnanosti zvýšila na 4,1 procenta, přičemž počet uchazečů o práci vzrostl napříč různými sektory. Hlavní příčinou tohoto vývoje je kombinace ekonomického zpomalení, inflace a rostoucích nákladů na energie, které nutí některé firmy omezovat výrobu či propouštět zaměstnance.
Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306.478 lidí, zhruba o 16.000 více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o 9000 na 246.573. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V prosinci 2023 činila nezaměstnanost v Česku 3,7 procenta. Prosincové zvýšení nezaměstnanosti způsobily sezonní vlivy, shodli se analytici.
Nejvyšší nezaměstnanost byla na konci loňského roku v Ústeckém kraji, a to 6,2 procenta. V Moravskoslezském kraji to bylo 5,8 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde činila 8,5 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, práci tam hledalo 1,5 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v prosinci 1,2 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11,4 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku a v okresech Praha-východ a Praha-západ, a to shodně 0,3 uchazeče na jednu pozici.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,7 let. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvedl ÚP ČR. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
Na 73,8 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají lidi se základním či nižším vzděláním, 68 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče.
Nejvíce volných míst nabízeli zaměstnavatelé v Praze, a to 73.744. Následuje Středočeský kraj se 45.948 neobsazenými pozicemi. „V dalším období nastává výrazný pokles počtu volných pracovních míst, protože se naplno projevuje legislativní úprava, kdy jsou volná místa po šesti měsících automaticky vyřazována z databáze,“ dodal Úřad práce.
Za zvýšením nezaměstnanosti jsou sezonní vlivy i slabá ekonomika
Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta způsobily sezonní faktory. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale upozornili na meziroční zvýšení podílu nezaměstnaných o 0,4 procentního bodu, ve kterém se podle nich projevuje slabý hospodářský růst v Česku. V dalších měsících se podle expertů bude nezaměstnanost dál držet nad čtyřmi procenty, v evropském srovnání ale zůstane nízká a nebude představovat zásadní problém pro českou ekonomiku.
„V prosinci dochází pravidelně k sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti a ani na konci roku 2024 tomu nebylo jinak. S příchodem zimy totiž končí sezonní práce ve stavebnictví nebo zemědělství a do evidence úřadu práce se hlásí například i živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Sezonní vliv vidí jako hlavní důvod meziměsíčního zvýšení nezaměstnanosti i generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský. „V prosinci se v rostoucí míře nezaměstnanosti tradičně promítají především nižší nábory, které řada firem odkládá kvůli dovoleným ze druhé poloviny měsíce až na leden. S mírným nárůstem nezaměstnanosti se můžeme setkávat i v prvním čtvrtletí, kdy se v ní projeví konec brigádnických úvazků nasmlouvaných do konce roku a ukončování smluv na dobu určitou,“ uvedl.
Větší důraz kladou analytici na dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti. „Je patrné, že míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice pozvolna roste i po odhlédnutí od sezonních faktorů. Prosincová úroveň míry nezaměstnanosti 4,1 procenta byla nejvyšší od dubna 2021,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Na trhu práce se zřejmě projevuje jednak slabý růst české ekonomiky, jenž byl pozorován v letech 2023 a 2024 a vliv má zřejmě také související snaha firem v některých odvětvích držet pod kontrolou náklady,“ dodal.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že průměrná celoroční nezaměstnanost loni byla 3,8 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu víc než v roce 2023 a nejvyšší hodnota za posledních sedm let. „Podíl nezaměstnaných na volné pracovní místo se dostal na 1,24, což bylo naposledy k vidění také před sedmi lety,“ řekl. V nadcházejících měsících nezaměstnanost podle analytiků dál poroste.
Expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová upozornila, že nezaměstnanost v Česku se stále drží na nejnižších hodnotách v EU. „Pro český pracovní trh proto aktuální vývoj neznamená zásadní překážku pro rychlejší ekonomický růst. Kvalifikovaní a kvalitní pracovníci totiž zůstávají v očích šéfů českých firem nejcennějším artiklem a poptávka po nich bude i nadále velmi vysoká. Při troše snahy o rekvalifikaci a profesní růst proto nebudou mít lidé se sháněním nové práce ani do budoucna zásadní obtíže,“ uzavřela.
Nezaměstnanost v Česku by mohla dále narůstat, pokud nedojde k výraznějšímu oživení ekonomiky nebo ke snížení inflace. Očekává se, že klíčovým faktorem budou také vládní opatření zaměřená na podporu podnikání a stabilizaci cen energií. Situaci je proto potřeba pečlivě sledovat, aby bylo možné efektivně reagovat a minimalizovat dopady na nejvíce zasažené skupiny obyvatel.
Zdroj: ČTK