Opozice zabránila schvalování růstu poplatků za ČT a ČRo.
Opozice ve Sněmovně znovu zabránila svými obstrukcemi zahájení závěrečného schvalování vládní novely o růstu televizního a rozhlasového poplatků s rozšířením okruhu poplatníků. Poslední kolo projednávání sporné předlohy zablokovali poslanci opozičního ANO s přispěním zákonodárců SPD zejména několikahodinovým navrhováním změn programu schůze, která odpoledne skončila. Dolní komora tak včera neprojednala stejně jako ve středu vůbec nic.
Koaličnímu táboru se nepodařilo překonat opoziční zdržování třetí jednací den. Už ohlásil, že k poplatkové novele nechá svolat na středu 12. února mimořádnou schůzi. Při mimořádných schůzích jsou možnosti obstrukcí už při debatě k programu omezené, neboť jej nelze měnit ani upravovat. Před schválením programu mohou na rozdíl od běžných schůzí vystupovat jen řečníci s přednostním právem.
O podobě novely by poslanci mohli hlasovat podle předpokladů koalice nejpozději v pátek 14. února. Podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba koalice zvažuje, že by využila možnosti stanovení pevného termínu pro hlasování.
Obstrukci otevřeně ohlásil hned ráno předseda ANO Andrej Babiš, který obsadil řečniště na 1,5 hodiny a následně se z dalšího jednání dolní komory omluvil. „Já budu obstruovat, abych zabránil dalšímu odrbávání našich občanů,“ prohlásil lídr ANO k předloze, jež zvyšuje poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc a zavádí jejich valorizaci.
Protože se má poplatek nově vztahovat i na zařízení schopná přijímat vysílání například prostřednictvím internetu, nejen na televizní a na rozhlasové přijímače, Babiš mluvil o nové dani. Předloha zachovává princip jedné platby za celou domácnost. Podnikatelé a firmy ale mají platit podle počtu zaměstnanců místo počtu přijímačů, podle lídra ANO se jedná o výpalné. Vláda změny v poplatcích zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávní televize a rozhlasu a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti.
K úpravám programu končící schůze se sešlo podle oznámení předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) šest desítek přihlášek. Zatímco řadoví poslanci mají na zdůvodnění každého svého požadavku nejvýše pět minut, členové dolní komory s právem přednostního vystoupení se omezení netýká. Aleš Juchelka z pozice místopředsedy Sněmovny a Alena Schillerová (oba ANO) z funkce předsedkyně klubu tak mluvili dohromady asi hodinu.
„Mé příspěvky nejsou míněny jako obstrukce,“ zdůraznil v úvodu představování čtveřice svých návrhů Jiří Kobza (SPD). Prosazuje jejich projednání, jak uvedl, už několik let a jsou tedy „historicky hodnotnější“. V bloku k programu ale dominovali zákonodárci ANO. Opoziční Piráti novelu neobstruují, byť i oni k ní mají některé výhrady.
Zákony může Sněmovna schvalovat jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00. Případnou snahu koaličního tábora na vyčlenění i jiných dnů či hodin mohou kluby ANO a SPD společně vetovat. Ve středu přispěla k zablokování posledního kola projednávání poplatkové novely i nevole části opozice k požadavku z koalice o hlasování o přestávce, kterou chtěl klub SPD. Sporem se zabývalo širší sněmovní vedení do konce jednacího dne. Před týdnem obstruoval poplatkovou novelu zejména lídr SPD Tomio Okamura, který mluvil 3,5 hodiny do konce jednacího dne. Vypomohl si citováním a komentováním bakalářské práce o veřejnoprávní televizi v Česku.
Firmy nesouhlasí s poplatky za televizi a rozhlas podle počtu zaměstnanců
Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí s návrhem, aby firmy odváděly televizní a rozhlasové poplatky na základě počtu zaměstnanců. Dosud je platí podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. Zvýšení poplatků zaměstnavatelům obecně nevadí.
Počet zaměstnanců není vhodným kritériem pro výpočet poplatku, protože nesouvisí s využíváním veřejnoprávních služeb, uvedla výkonná tajemnice Unie malých a středních podniků Radomíra Harantová.
Vládní novela zvyšuje poplatek pro domácnosti za Českou televizi (ČT) o 15 korun na 150 Kč měsíčně a za Český rozhlas (ČRo) o desetikorunu na 55 Kč za měsíc. Návrh předpokládá, že poplatky odvádět nebudou společnosti s nejvýše 24 zaměstnanci. Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci mají hradit podle novely pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku.
Zdroj: ČTK