Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla na 45.412 Kč

Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla na 45.412 Kč.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Ve 3. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná nominální mzda o 7 % na 45 412 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,6 %. Mediánová mzda dosáhla v tomto čtvrtletí 40 482 Kč,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů.

„Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018,“ uvedli statistici v analýze.

Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.

Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.

Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.

Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.

V jednotlivých krajích rostly mzdy nominálně v rozmezí od šesti procent do 7,7 procenta. Praha, kde mzdový růst býval tradičně nejpomalejší, byla tentokrát průměrným regionem s meziročním nárůstem sedm procent. Nejvyšší nominální růst o 7,7 procenta zaznamenal tentokrát Pardubický kraj, následovaly Jihomoravský kraj s 7,2 procenta a Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde mzdy shodně stouply o 7,1 procenta. Nejnižší mzdový nárůst, shodně šest procent, evidovaly Kraj Vysočina a Plzeňský kraj.

Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.

Meziroční srovnání výše nominálních mezd v krajích a v ČR:

Výpočet a význam průměrné mzdy: Průměrná hrubá měsíční mzda se vypočítává jako aritmetický průměr mezd všech zaměstnanců v dané oblasti. Do tohoto výpočtu se zahrnují základní mzda, příplatky, odměny, prémie, náhrady mzdy a další složky mzdy. Tento ukazatel poskytuje přehled o celkové úrovni odměňování, což může být užitečné pro porovnávání mezi různými regiony, odvětvími nebo časovými obdobími.

Faktory ovlivňující průměrnou mzdu: Průměrná hrubá měsíční mzda je ovlivněna několika faktory. Mezi nejvýznamnější patří:

1. Ekonomická situace: V období hospodářského růstu mzdy obvykle rostou, zatímco během recese mohou stagnovat nebo dokonce klesat.
2. Inflace: Míra inflace ovlivňuje kupní sílu mzdy. Pokud mzdy nerostou stejným tempem jako inflace, reálná mzda klesá.
3. Struktura trhu práce: Vzdělání, kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců hrají klíčovou roli. Vysokokvalifikované profese obvykle dosahují vyšších mezd než nekvalifikované práce.
4. Regionální rozdíly: V některých regionech jsou mzdy vyšší, například ve velkých městech, kde jsou vyšší náklady na život, zatímco v méně rozvinutých oblastech mohou být mzdy nižší.
5. Sektorová struktura: Některá odvětví, jako například IT nebo finance, tradičně nabízejí vyšší mzdy než například zemědělství nebo pohostinství.

Vývoj průměrné mzdy v České republice: V České republice dochází v posledních letech k postupnému růstu průměrné hrubé měsíční mzdy. Tento růst je podporován ekonomickým růstem, nízkou nezaměstnaností a růstem produktivity práce.

Důsledky a využití: Výše průměrné hrubé měsíční mzdy má několik důležitých důsledků a využití:

1. Plánování a politika: Vláda a instituce používají tento ukazatel pro tvorbu hospodářské a sociální politiky, včetně nastavování minimální mzdy, daňových politik nebo sociálních dávek.
2. Zaměstnavatelé: Firmy využívají údaje o průměrné mzdě k nastavení konkurenceschopných platů a benefitů pro přilákání a udržení talentů.
3. Zaměstnanci: Pro zaměstnance je průměrná mzda referenčním bodem pro vyjednávání o platu a benefitech.

Závěrem lze říci, že průměrná hrubá měsíční mzda je klíčovým indikátorem ekonomického zdraví a životní úrovně v zemi. Její sledování a analýza pomáhají pochopit a reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby společnosti.

REDAKCE / Zdroj: ČTK / ČSÚ