Školy v posledních letech posílily bezpečnost, zcela zabránit útokům nejde.
Školy v posledních letech posílily bezpečnost, zaměřují se na ni více než dříve. Zavedly například vstupy na čipové karty, někde mají i turnikety či kamery. ČTK to řekl předseda Unie školských asociací – CZESHA a ředitel Masarykovy střední škole chemické v Praze Jiří Zajíček.
S dalšími odborníky se ale shoduje na tom, že zcela zabránit případným útokům nelze. V pondělí uplyne deset let od útoku ve Žďáru nad Sázavou, kde duševně nemocná žena ubodala v budově střední školy studenta a další tři lidi zranila.
“Nedovedu si představit, že by tomu šlo úplně zabránit. Vždycky se může stát něco, s čím se nemohlo počítat, protože to nikoho nenapadlo. Anebo – že i ty systémy někdo obejde,” řekl Zajíček. Školy podle něj logicky nedokážou zajistit stoprocentní bezpečnost. “Ale dělají pro to maximum,” uvedl. Podstatné podle něj je, aby se děti cítily ve škole dobře a v bezpečí.
Také podle předsedkyně organizace SOFA Lenky Felcmanové nedokážou sebelepší bezpečnostní systémy problémy s útoky ve školách vyřešit. Především podle ní neřeší příčinu útoků, tedy duševní a psychické problémy jedinců, ale až případný následek. “Měli bychom se snažit všem dětem, a ta škola je pro to ideální prostor, dát najevo že jsou ve společnosti vítány, že jsou součástí celku. To je asi ta nejlepší obrana ve formě prevence,” řekla.
Útočníci se podle ní často svěřují svému okolí, proto je potřeba, aby děti uměly na situace reagovat, například upozornit na možný problém či vyžádat pomoc pro svého kamaráda, ačkoliv o ni nestojí. Je podle ní důležité se ve školách duševním zdravím zabývat a pomáhat dětem učit se, jak spory a problémy řešit konstruktivně.
Bezpečností ve školách se ve svých výročních zprávách zabývá i Česká školní inspekce (ČŠI). Podle zprávy za školní rok 2022/2023 se dařilo vytvářet vstřícné a bezpečné prostředí v převážné většině základních škol, v jedné desetině na výborné úrovni. V řadě středních škol byla podle ČŠI výborná úroveň aktivního vytváření zdravého školního klimatu, péče o vztahy mezi pedagogy, žáky a rodiči a vzájemnou spolupráci všech aktérů. Jednalo se o 21 procent gymnázií a 13 procent středních škol. V necelé desetině SŠ by se mělo podle ČŠI usilovat o zlepšení.
V minulosti se diskutovalo o statutu chráněné osoby pro učitele. O možnosti hovořil už v roce 2014 bývalý ministr školství za tehdejší ČSSD Marcel Chládek. V tuto chvíli se podle ministerstva školství další debata k zařazení učitele mezi chráněné osoby zatím nevede. “Diskuse je v této chvíli vedena spíše k zajištění obecné bezpečnosti ve školách, a to zahrnuje nejen fyzickou bezpečnost, ale i zajištění podmínek pro kvalitní výuku,” uvedl úřad.
Ministerstvo také nedávno představilo portál Bezpečnost ve školách. Nadále se počítá s tím, že na realizaci opatření na posílení bezpečnosti ve školách budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů, uvedl úřad.
Odbornice: Školy s víc než 400 žáky mají mít školního psychologa na plný úvazek
Školy s víc než 400 žáky by měly mít školního psychologa na celý úvazek, minimum je půl úvazku. Kromě základních škol je třeba pomoc zaměřit i na střední školy a učiliště. V rozhovoru s ČTK to řekla předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová. Větší úvazek umožní, aby byl psycholog ve škole přítomen, nevěnoval se jen poradenství studentům či učitelům, ale mohl začít pomáhat okamžitě, když se ve škole něco stane.
Před deseti lety žena na střední škole ve Žďáru nad Sázavou pobodala studenta, Zapletalová tehdy varovala, že agresivita dětí se zvyšuje a útočníci nemusí přicházet jen zvenčí. Například letos v září pobodala spolužáky ze základní školy třináctiletá dívka, loni útočil student střelnou zbraní na Filosofické fakultě UK.
Průzkumy i zkušenosti psychologů ukazují, že přibývá dětí a mladých lidí s psychickými obtížemi. “Šikana je samozřejmě na školách dlouhá léta, ale dneska se už objevují horší věci, jako je sebepoškozování nebo takové úzkosti, které přerůstají do depresí,” popsala Zapletalová.
Narůstá také agresivní chování. “Když je to spojené s tím, že se třeba něco děje aktuálně doma a je ta situace pro ně bezvýchodná nebo složitá, tak ty děti nevědí, co mají dělat a třeba ani nedokážou normálně komunikovat s vrstevníky. Dostávají se do složitých situací emočních, které nezvládají,” doplnila.
Přestože v roce 2014 byly psychologů ve školství necelé dvě stovky a loni to bylo přes 1200, stále jich není dostatek. “Jeden z důvodů je, že máme zatím málo studentů psychologie. Druhý důvod je, že ti, kteří absolvují, tak si velmi rozmýšlejí, zda půjdou pracovat do škol za stávající nejisté finanční situace,” vysvětlila.
Ministerstvo školství podle Zapletalové slíbilo, že bude s fakultami o zvýšení počtu studentů jednat. V současné době pro ně nemají ale ani dost vyučujících, ani finanční prostředky. Změnit by se mělo i financování školních psychologů, vláda schválila, že místo projektového financování půjde o peníze z rozpočtu. Problém ale podle Zapletalové je také to, že garance platu ve výši 130 procent průměrné mzdy se na školní psychology nevztahuje.
Zavádění školních psychologů a speciálních pedagogů je podle dřívějšího vyjádření ministra Mikuláše Beka (STAN) důležité proto, aby bylo možné se věnovat problémům, které souvisí s duševním zdravím dětí nebo například s poruchami učení.
Novela počítá s tím, že peníze z rozpočtu na školního psychologa nebo speciálního pedagoga by mohly získat základní školy se 180 a více žáky, menší by mohly čerpat peníze na takzvaná podpůrná opatření, ke kterým mohou školní psychologové a speciální pedagogové patřit. Změna by měla platit od roku 2026.
Zdroj: ČTK