Počet obyvatel České republiky během ledna až června letošního roku dále rostl. Celkem se zvýšil o 46,0 tisíce na 10,87 milionu k 30. červnu. Veškerý přírůstek zajistilo kladné saldo zahraniční migrace, které dosáhlo 57,5 tisíce, zatímco přirozenou měnou obyvatel Česka o 11,5 tisíce ubylo. Meziročně nižší byl jak počet živě narozených dětí, tak počet zemřelých obyvatel, sňatků a rozvodů.
Podle bilance ČSÚ patřilo k 30. červnu 2023 do populace České republiky 10,87 milionu osob, včetně těch s platnou udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ze zahraničí do ČR se během ledna až června přistěhovalo 79,8 tisíce osob, naopak z Česka se odstěhovalo 22,3 tisíce osob. Saldo zahraničního stěhování bylo meziročně výrazně nižší díky vysokým ziskům v loňském roce (příchod uprchlíků z Ukrajiny), ve srovnání s předchozími lety ale zůstalo vyšší. V obou proudech zahraniční migrace nadále dominovali občané Ukrajiny. Přirozenou měnou obyvatel Česka o 11,5 tisíce ubylo, což byla ztráta o 2,3 tisíce osob větší než v 1. pololetí roku 2022.
„Meziroční pokles narozených, který započal v lednu 2022, nadále trvá. Letos se od ledna do června podle předběžných dat živě narodilo celkem 45,2 tisíce obyvatel Česka, což je počet meziročně nižší o 5 700, resp. o 11 %. Nejvíce přitom ubylo dětí narozených ženám ve věku 28 až 31 let,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mimo manželství se živě narodilo 47,7 % dětí, mírně méně než o rok dříve. Jedna desetina narozených měla matku s cizím státním občanstvím, z toho ze dvou pětin šlo o občanku Ukrajiny a z jedné čtvrtiny o Slovenku.
Během prvního pololetí letošního roku zemřelo 56,7 tisíce obyvatel Česka, o 3,4 tisíce méně než ve stejném období o rok dříve. Do manželství vstoupilo 19,1 tisíce párů snoubenců, meziročně o 3,0 tisíce méně. Počet rozvodů se meziročně snížil o 0,5 tisíce na 9,9 tisíce.
Nejlidnatějším regionem Česka zůstávají i nadále střední Čechy. Na konci června žilo v kraji 1,449.495 lidí. Více než milion obyvatel mají také Praha, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Naopak nejméně obyvatel má Karlovarský kraj, kde na konci června žilo 294.923 lidí. V téměř všech krajích se v prvním pololetí počet obyvatel zvýšil. Jedinou výjimkou byl Ústecký kraj, kde za šest měsíců ubylo 631 lidí.
Počty obyvatel v jednotlivých krajích Česka
| Kraj | Počet obyvatel k 30. červnu 2023 | Rozdíl proti 1. lednu 2023 |
| Praha | 1,373.403 | 16.077 |
| Středočeský | 1,449.495 | 10.104 |
| Jihočeský | 653.895 | 1592 |
| Plzeňský | 609.896 | 4508 |
| Karlovarský | 294.923 | 1328 |
| Ústecký | 811.706 | -631 |
| Liberecký | 450.352 | 1175 |
| Královéhradecký | 556.473 | 1206 |
| Pardubický | 530.136 | 1375 |
| Vysočina | 516.960 | 2183 |
| Jihomoravský | 1,222.558 | 5358 |
| Olomoucký | 632.827 | 1025 |
| Zlínský | 580.879 | 348 |
| Moravskoslezský | 1,190.050 | 376 |
| ČR | 10,873.553 | 46.024 |
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně. Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.
Zdroj: ČSÚ, ČTK