V roce 2023 uskutečnili Češi nejvíc cest do zahraničí

V roce 2023 uskutečnili obyvatelé ČR nejvíc cest do zahraničí v historii.

ČSÚ zveřejnil informace o vícedenních cestách obyvatel České republiky během roku 2023 mimo jejich obvyklé bydliště. Údaje vznikly vyhodnocením výběrového šetření cestovního ruchu.

Při výběrovém šetření cestovního ruchu jsou 15letí a starší členové náhodně vybraných domácností dotazováni na své soukromé a služební cesty mimo obvyklé prostředí (bydliště, internát apod.). Cesty jsou rozlišeny podle místa pobytu na tuzemské a zahraniční, soukromé cesty podle délky trvání na delší (se čtyřmi a více noclehy) a kratší (s jedním až třemi noclehy). Výsledky šetření jsou přepočteny na populaci České republiky ve věku 15 a více let.

Obyvatelé ČR ve věku 15 a více let uskutečnili v roce 2023 ve svém volném čase podle výsledků VŠCR historicky nejvíc zahraničních cest. Po nuceném odpírání cest do zahraničí během dvou pandemických let nasměrovali již v roce 2022 rezidenti pětinu svých volnočasových cest do zahraničí, počet zahraničních cest tehdy dosáhl téměř 6,6 mil. V roce 2023 se podíl zahraničních cest ještě zvýšil a byl historicky nejvyšší (27 %). Jejich počet dosáhl 7,4 mil., na 100 obyvatel ČR ve věku 15 let a více tak v průměru připadalo téměř 82 zahraničních cest. Většinou se jednalo o cesty se 4 a více noclehy.

Celkově se v roce 2023 vypravili obyvatelé ČR ve věku 15 let a více ve svém volném čase na 27,1 mil. soukromých tuzemských a zahraničních cest, z toho bylo 12,5 mil. delších se 4 a více noclehy a 14,6 mil. kratších cest s 1 až 3 noclehy. Ve srovnání s předchozím rokem, kdy došlo po pandemickém útlumu k výraznému oživení cestovatelských aktivit, se v roce 2023 celkový počet cest snížil. Tento pokles byl, i přes nárůst počtu zahraničních cest, zaviněn značným úbytkem cest v rámci tuzemska. Počet tuzemských delších cest meziročně klesl o 15 %, a počet tuzemských kratších cest dokonce o více než čtvrtinu. Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 byl jejich počet nižší zhruba o 20 %, resp. 30 %.

Počet cest do zahraničí, které ve svém volném čase podnikli rezidenti ve věku 15 let a více, se v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 13 %, a díky tomu překonal téměř o 10 % i hodnotu z roku 2019. Počet zahraničních delších cest rostl pomaleji, meziročně se zvýšil o necelých 8 %, zatímco počet zahraničních kratších cest rostl dynamičtěji a zvýšil se o třetinu. V roce 2023 vycestovali obyvatelé ČR za hranice Česka na 5,7 mil. delších a 1,7 mil. kratších cest. Oba údaje byly vyšší než v roce 2019.

Preference rezidentů ohledně kraje či země pobytu se sice lehce pozměnily, ale ty hlavní zůstaly stejné. I přes meziroční pokles počtu cest obhájily v tuzemsku své prvenství střední Čechy, zejména díky kratším cestám, a v zahraničních delších cestách Chorvatsko. Při krátkodobých zahraničních cestách posílilo své prvenství Slovensko.

V roce 2023 se 15letí a starší obyvatelé ČR vypravili do zahraničí na rekordních 7,4 mil. cest, převážně se jednalo o delší cesty s alespoň 4 noclehy. Podle cílové destinace směřovala většina cest do zemí Evropské unie (76 % delších a 97 % kratších cest). Zveřejnění údajů za konkrétní zemi, kam jsme cestovali, jsou podmíněné způsobem výpočtu. Vzhledem k tomu, že údaje vznikají zpracováním výběrového šetření, jsou uveřejněny pouze v případě, že dopočet dává spolehlivé výsledky. Z důvodu malého počtu výjezdů do zahraničí v letech 2020 a 2021 byl počet zemí, za které byly výsledky publikovány, nejnižší v historii. Od roku 2022 se již okruh zemí s publikovatelnými výsledky rozšířil.

Rezidenti při výběru dovolené dlouhodobě preferují Chorvatsko. Volbou číslo jedna zůstalo i v roce 2023, kdy zájem o ně meziročně poněkud poklesl. Na dovolenou do Chorvatska zamířilo více než 800 tis. obyvatel Česka ve věku 15 let a více. V roce 2023 zhruba každá sedmá pětidenní a delší cesta do zahraničí, vedla právě tam.

Také další místa žebříčku obliby pro zahraniční dovolenou v roce 2023 potvrdily dlouhodobé preference a na rozdíl od Chorvatska zvýšený meziroční zájem. Druhé nejoblíbenější bylo Slovensko s téměř 700 tis. cest, třetí Itálie s 637 tis. cest, čtvrté a páté Řecko s Rakouskem (obě země s téměř 400 tis. cest). Šestou nejvyhledávanější zemí byl Egypt, který sice oproti loňskému rekordnímu roku zaznamenal pokles zájmu, ale i tak tam vycestovalo výrazně více 15letých a starších obyvatel ČR než v době před pandemií (v roce 2023 více než 360 tis. osob).

Kratší (dvoudenní až čtyřdenní) zahraniční cesty mířily ve volném čase tradičně nejčastěji na Slovensko. V roce 2023 tam vedla více než třetina zahraničních kratších cest (603 tis.). I když v meziročním srovnání jejich počet vzrostl, nedosáhl takové výše jako před covidem. Druhou nejčastěji navštěvovanou zemí při kratších zahraničních cestách se díky nebývale vysokému zájmu stalo Polsko, kam v roce 2023 vedlo 319 tis. cest. Porovnání s dobou před covidem nelze pro cesty do Polska provést vzhledem k tomu, že v dřívějších letech nebyly výsledky s ohledem na jejich nízkou spolehlivost publikovatelné.

Zahraniční cesty byly v roce 2023 podniknuty zejména za účelem rekreace a dovolené (89 % delších a 77 % kratších cest) s ubytováním v hotelu (68 % delších a 57 % kratších cest). Hlavním dopravním prostředkem bylo nejčastěji osobní motorové vozidlo (44 % delších a 77 % kratších cest), při delších cestách i letadlo (44 %). Většina zahraničních cest byla organizována individuálně (52 % delších a 89 % kratších cest).

Průměrná zahraniční delší cesta uskutečněná v roce 2023 měla 7,6 přenocování a průměrné denní výdaje při ní činily 1 948 Kč. Oproti roku 2022 byla o 0,1 dne kratší a průměrné denní výdaje o 6 % vyšší. Průměrná zahraniční kratší cesta měla 2,4 přenocování a denní výdaje při ní činily 1 759 Kč. V meziročním srovnání se délka cesty nezměnila, průměrné denní výdaje meziročně vzrostly o 12 %.

Podobně jako v předchozích letech směřovaly tuzemské delší i kratší cesty 15letých a starších obyvatel České republiky nejčastěji do Středočeského kraje (16 % delších a 18 % kratších cest). První místo si kraj udržel, i když do něj vedlo méně cest než v předchozím roce. Protože volnočasové cesty zahrnují i pobyty na chatách či chalupách, umisťují se střední Čechy v čele žebříčku krajů podle počtu kratších cest každoročně a podle počtu delších cest obvykle.

V roce 2023 byl druhým nejčastěji voleným krajem pro dovolené a jiné delší cesty Jihočeský kraj (15 % delších tuzemských cest), třetí místo náleželo Libereckému kraji (11 %). Při krátkodobých tuzemských cestách byl druhým nejnavštěvovanějším krajem Jihomoravský kraj (12 %) a na pomyslné třetí příčce se umístil Jihočeský kraj s podílem 10 %.

Volnočasové cesty do většiny krajů v porovnání s předchozím rokem poklesly. Meziročně se zvýšil pouze počet delších cest do Ústeckého kraje a počet delších i kratších cest do hlavního města Prahy a Plzeňského kraje. Počty delších cest směřujících do těchto tří krajů a také do Karlovarského kraje v roce 2023 již překonaly předpandemické hodnoty, ale v ostatních deseti krajích za nimi dosud výrazně zaostaly. Pokud jde o kratší cesty do jednotlivých krajů, nebyly počty před pandemií dosaženy v žádném kraji.

Většina tuzemských cest byla podniknuta za účelem rekreace a dovolené (71 % tuzemských delších cest a 51 % tuzemských kratších cest) nebo za účelem návštěvy příbuzných či známých (24 % delších tuzemských cest a 47 % kratších cest), kde bylo časté i ubytování (29 %, resp. 52 %). Poměrně rozšířené bylo také ubytování ve vlastním rekreačním zařízení (27 %, resp. 22 %) nebo stále častější hotel a podobné zařízení (25 %, resp. 18 %). Ve srovnání s dobou před covidem se mírně zvýšil podíl cest za účelem rekreace a dovolené s ubytováním v hotelu či podobném zařízení, naproti tomu se poněkud snížil podíl návštěv a ubytování u příbuzných a známých, snížil se také podíl ubytování ve vlastním rekreačním zařízení. Hlavním dopravním prostředkem při tuzemských cestách bez ohledu na jejich délku bylo osobní motorové vozidlo s podílem 88 %. Jeho využití oproti době před covidem se zvýšilo na úkor autobusu a vlaku.

Průměrná tuzemská delší cesta uskutečněná v roce 2023 měla 7,4 přenocování a průměrná tuzemská kratší cesta 2,0 přenocování. Průměrné výdaje na jeden den tuzemské delší cesty ve volném čase činily 582 Kč a na jeden den tuzemské kratší cesty 601 Kč; meziročně vzrostly o 5 %, resp. 15 %.