V rozhlasovém vysílání v ČR převládá hudba.
Veřejnoprávní televizní vysílání v roce 2023 bylo z 62 % tvořeno zpravodajskými, dramatickými, sportovními a publicistickými pořady. V rozhlasovém vysílání převládala u veřejnoprávních i komerčních stanic hudba. Nejčastěji se jednalo o nahrávky vzniklé po roce 2020, z nichž třetinu zaujímala tvorba českých a slovenských interpretů.
Televizní vysílání v Česku v roce 2023 zajišťovalo 121 provozovatelů. Televizním divákům bylo k dispozici 6 veřejnoprávních programů a 37 soukromých programů s celostátním pokrytím, soukromí provozovatelé k tomu lokálně nabízeli téměř tři sta regionálních programů. Veřejnoprávní televize odvysílala v minulém roce přes 44 tisíc hodin vysílání, z čehož 23 % zaujímaly zpravodajské pořady, 20 % dramatické, 19 % sportovní a 17 % publicistické a dokumentární pořady. Obchodní sdělení, reklamy a upoutávky tvořily u veřejnoprávní televize necelé 1 %, zatímco u soukromých provozovatelů představoval tento typ vysílání 13 % vysílacího času. Komerční stanice také více času věnovaly hudebním a zábavním pořadům.
Nabídka rozhlasových programů s celostátním pokrytím byla zhruba o polovinu menší než u televizního vysílání. Posluchači mohli všude na území Česka naladit 10 veřejnoprávních a 14 soukromých rozhlasových stanic. Z regionálních rozhlasových programů pak měli k dispozici 14 veřejnoprávních a 58 komerčních. Jak u Českého rozhlasu, tak u komerčních rádií převládalo hudební vysílání. „Zatímco u soukromých rozhlasových stanic v roce 2023 tvořila hudba 74 % vysílacího času, u veřejnoprávních 59 %. Větší díl vysílacího času byl na veřejnoprávních programech zaměřen na zpravodajství a publicistiku, které zde měly podíl 25 % na rozdíl od necelých 6 % na soukromých stanicích,“ uvedla Lenka Kárászová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Na stanicích Českého rozhlasu bylo také přes 5 % vysílání věnováno pořadům pro děti a 3 % kulturně dramatickým pořadům, kterým bylo na soukromých stanicích přiděleno jen mezi 1 a 2 % vysílacího času. Větší podíl na komerčních rozhlasových stanicích naopak zabíraly moderátorské vstupy a reklama.
Hudební vysílání rozhlasových stanic posluchačům nabízelo nejčastěji hudbu nahranou po roce 2020, která vloni tvořila více než 25 % z veškerého hudebního vysílání. Pouze necelá jedna třetina této hudby hrané v rádiích byly nahrávky českých nebo slovenských interpretů. Nahrávky z devadesátých let, z první a z druhé dekády 21. století zaujímaly shodně okolo 17 % hudebního vysílacího času. I u nich převládaly s průměrným 62% podílem nahrávky zahraničních interpretů. Hudbě z šedesátých nebo sedmdesátých let věnovaly rozhlasové veřejnoprávní stanice 19 % a soukromé stanice 6 % hudebního vysílacího času. V případě těchto starších nahrávek už ale dominovali čeští a slovenští interpreti, u hudby ze sedmdesátých z 64 % a u hudby ze šedesátých let dokonce ze 75 %.
Další informace z oblasti televize, rozhlasu, hudby, filmu, knih, tisku a videoher naleznete na webu ČSÚ v nové publikaci Audiovizuální a mediální sektor v ČR 2023.
Zdroj: ČSÚ