Výběr hlavních bodů konsolidačního balíčku vlády

Výběr hlavních bodů konsolidačního balíčku vlády, který 13. října 2023 schválila Sněmovna:

Obecně:

• Konsolidační balíček má podle kabinetu snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliardy korun, celkem tedy až o 150,7 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.

• Návrh mění 63 zákonů, vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob.

• Vláda v návrhu balíčku, který schválila 28. června, udělala proti původně avizované podobě ze začátku května jen legislativně technické změny. V prvním čtení Sněmovna balíček schválila 14. července hlasy 98 koaličních poslanců, proti bylo 72 zákonodárců hnutí ANO a SPD. Druhým čtením balíček ve Sněmovně prošel 7. září. O 13 dní později sněmovní rozpočtový výbor odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy balíčku.

• Koncem srpna se vládní strany dohodly na některých úpravách balíčku. Například zůstane daňové zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, u DPH se na 12 procentech sjednotí sazba pro časopisy a noviny (deníky měly původně spadat do 21procentní sazby).

Výdaje:

• Výdaje mají během dvou let klesnout o zhruba 80 miliard korun, tři čtvrtiny z toho má činit úspora od příštího roku a zbytek od roku 2025.

• Hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu – podle koalice dvě třetiny – tvoří rušení dotací, celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Už v příštím roce se mají zkrátit o 45,6 miliardy korun, o zbytek v roce 2025.

• V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.

• Přes 11 miliard korun mají činit úspory na provoz státu, o téměř deset miliard se sníží objem platů ve veřejné sféře.

Příjmy:

• Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o téměř 70 miliard korun, necelý 32 miliard má přibýt od příštího roku a zhruba 37,5 miliardy od roku 2025.

• Nejvíce peněz – 22 miliard od roku 2025 – má přinést zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent z dosavadních 19 procent, na 13 miliard vláda odhaduje přínos opětovného zavedení zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, zvýšení daně z nemovitých věcí pak má vynést 9,3 miliardy korun.

• Podobnou sumu kolem 7,5 miliardy má podle vlády státní rozpočet získat navíc díky zrušení 22 daňových výjimek a zvýšení odvodů samostatně výdělečně činných. Skoro šest miliard má vynést nárůst spotřební daně z tabákových výrobků, miliardu pak totéž u lihu, víc než čtyři miliardy pak navýšení odvodů z hazardních her.

• Výrazně se změní úprava kolem daně z přidané hodnoty, dosavadní snížené sazby deset a 15 procent se sloučí na 12 procent (sníží se tak například sazba u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků). Základní 21procentní sazba zůstane. Výsledný efekt na státní rozpočet ale bude negativní, vláda předpokládá pokles výnosu z DPH o zhruba čtyři miliardy.

Změny daní:

• Kromě zvýšení sazby pro daň z příjmu právnických osobo, změn u DPH či navýšení daní u tabáku a lihu chce vláda v rámci konsolidačního balíčku upravovat i další daně. Například u takzvané zelené nafty se vratka části spotřební daně z nafty zemědělcům bude odvíjet pouze od normativům a odpadne tak povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů.

• V srpnu se oproti původnímu návrhu změnil návrh u daní z nemovitosti, hazardu a spotřební daně z lihu. Výnos z navýšené daně z nemovitostí, o který se měly původně dělit obce a stát, by měl zůstat ze 100 procent samosprávám, a to výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.

• Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. Zrychlí postup navyšování spotřební daně z lihu. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhuje v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.

• Diskutované zdanění tichého vína není součástí konsolidačního balíčku, k debatě o zdanění se politici chtějí vrátit.

• Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy pečují o dítě do tří let věku. Zruší se mimo jiné takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo sleva na dani na studenta.

• Vláda navrhuje i úpravu daňové progrese, kdy lidé s nejvyššími příjmy spadají do vyšší, 23procentní sazby daně z příjmů. Nyní je hranice 48násobek průměrné měsíční mzdy, nově to má být již 36násobek. Pro dosažení hranice se započítají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností.

Zdroj: ČTK