Vláda navrhne zákon pro rychlejší vyhošťování nelegálních cizinců.
Vláda plánuje předložit nový zákon, který by umožnil efektivnější a rychlejší vyhošťování nelegálních cizinců ze země. Návrh reaguje na rostoucí počet případů neoprávněného pobytu a na potřebu posílit bezpečnostní a migrační politiku státu.
Vládní koalice navrhne zákon, který přináší rychlejší vyhošťování nelegálně pobývajících cizinců, zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl, rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověřování, zrychlení soudních řízení nebo snížení sociálních standardů pro žadatele o azyl. Cílem návrhu je odradit potenciální migranty od vstupu do Česka. Na tiskové konferenci to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler doplnil, že novela bude Sněmovně předložená jako poslanecký návrh s žádostí o schválení v prvním čtení. K návrhu zákona svolává koalice podle poslankyně ODS Evy Decroix schůzku s opozicí.
„Přicházíme s návrhem zákona, který zpřísňuje opatření v oblasti migrace na národní úrovni. Cílem tohoto návrhu je odradit potenciální migranty od vstupu na území České republiky,“ řekl Fiala. Koalice chce návrh s opozicí projednat ještě předtím, než návrh podá. Decroix zmínila možnost předlohu zákona projednat ve Sněmovně ve zrychleném řízení a možnost změn, na kterých by se koalice dohodla s opozičními lídry.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je hlavní páteří návrhu zefektivnění řízení o vyhoštění nelegálně pobývajících cizinců. Pokud bude například cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. Do jednoho by také měla být spojena řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také úředně určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních.
V loňském roce Česká republika podle zprávy ministerstva vnitra evidovala 1363 žádostí o mezinárodní ochranu, meziročně o 62 méně. Nejčastěji o ochranu žádali lidé z Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu. Azyl Česko loni udělilo v 54 případech, dalších 149 lidí získalo doplňkovou ochranu. Tu získávají lidé, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale existuje důvodná obava, že by jim v domovském státě hrozila vážná újma.
Soudy také budou mít povinnost zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je na místě uložit trest vyhoštění. Žadatelé budou také prověřováni v bezpečnostních databázích, migranti budou nově procházet i novým epidemiologickým screeningem. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů. „Je tady někdo, jehož totožnost neznáme, a policie a dané úřady budou mít možnost prověřit data z jeho mobilního telefonu, abychom zjistili, kdo ten člověk je,“ vysvětlil Rakušan.
Rozhodování odboru azylové a migrační politiky bude podle Rakušana také podléhat přísnějším lhůtám, stejně jako délka soudních řízení. Návrh také zavádí možnost detencí na mezinárodních letištích. Člověk v detenci podle něj bude považován za člověka, který nevstoupil na území Evropské unie.
Ke zpřísnění migračních pravidel přistoupilo v minulých dnech Polsko, které začalo deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Ve středu z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se 17 Gruzínci, další deportace budou podle polských představitelů následovat. Náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk se o víkendu vyjádřil, že půjde o jedny z největších deportací z Polska od pádu komunismu v roce 1989.
EK příští týden představí návrhy změn v migrační politice, uvedl Fiala
Evropská komise příští týden představí návrhy změn v migrační politice, uvedl Fiala. Očekávají se opatření ke zlepšení návratové politiky. Návrhy na usnadnění návratu migrantů do zemí původu a tranzitu měla EK předložit v únoru. Kritici současného systému včetně Česka požadují změnu konceptu bezpečných třetích zemí.
Podle Eurostatu se ze 484.000 občanů mimounijních zemí, kteří měli v roce 2023 opustit EU, vrátilo do země původu pouze kolem pětiny. Fiala na tiskové konferenci k představení zpřísnění připravovaných na národní úrovni zopakoval, že přijetí migračního paktu EU k řešení nestačí. Na unijní rovině pak část zemí vytvořila pracovní skupinu, aby „šly dál“. Fiala vyjmenoval účast například Dánska, Itálie, Rakouska, Švédska či Polska. „Nelze vyřešit nelegální migraci bez evropské úrovně,“ uvedl Fiala. Řadu migrantů nedokáže dostat Evropa ze svého území pryč, což je podle něj důvod vzniku pracovní skupiny nespokojených zemí.
Vláda chce jednat o migraci i s opozicí. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix uvedla, že pozvánky pošle předsedům dnes. Zmínila možnost předlohu zákona projednat ve Sněmovně ve zrychleném řízení a možnost změn, na kterých by se koalice dohodla s opozičními lídry. Podobně svolal na příští čtvrtek jednání lídrů všech sněmovních stran o bezpečnosti a postupném navyšování výdajů na obranu, a to i v mezinárodním kontextu, Fiala.
Vládní koalice přichází podle opozice se zákonem o migraci pozdě
Vládní koalice přichází podle opozičních zákonodárců s návrhem zákona o migraci pozdě. Zpřísnění je podle vyjádření senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) na síti X předvolební šarádu, která systémově nelegální migraci neřeší. Předseda sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek ČTK řekl, že jejich poslanci jsou připraveni jednat, ale půl roku před volbami je pozdě.
„Nevím, co tam tři a půl roku dělali, půl roku před volbami je pozdě. Za Piráty jsme připraveni jednat. Důležitá je ale silná Evropa a ochrana hranic, Česko by se na tom mělo podílet. Byrokracii potřebujeme zrychlit a musíme umět vyhošťovat lidi s bezpečnostním rizikem. Uvidíme, až bude jasný text,“ řekl Michálek.
„Návrh, který nikdo neviděl, mi připadá jako předvolební šaráda, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vůbec systémově nelegální migraci neřeší, tím skutečným řešením je vypovězení migračního paktu, který ale sama vláda podepsala a podporuje,“ řekl ČTK Okamura. SPD podle něj k nelegální migraci prosazuje nulovou toleranci tak, aby případní příchozí dopředu věděli, že v ČR se jim dařit nebude. V návrhu, jak o něm slyšel, mu chybí zakotvení ochrany českých hranic, jak to dělají Němci, či automatické vyhoštění těch, kteří překročí zákon. Nelegální migranti by neměli mít v ČR žádné sociální standardy. Policie Okamuru stíhá za plakáty použité v kampani před loňskými krajskými a senátními volbami, které měly podle kriminalistů rasistický či xenofobní podtext.
„Dnes představený návrh zákona, který zpřísňuje migraci, je fajn. Ale už tu měl být dávno a neměly mu předcházet ty fatální chyby,“ uvedla stínová ministryně vnitra opozičního ANO Mračková Vildumetzová s poukázáním na unijní migrační pakt. Jeho přijetí ANO dlouhodobě označuje za fatální chybu končícího kabinetu a faktickou pozvánku migrantů do země. Rakušan Mračkové Vildumetzové na síti X odpověděl, že návrh je zaváděním migračního paktu do praxe, nikoli jeho zpřísňováním. „Tohle je skutečně migrační pakt, paní senátorko. Zpřísnění azylu, zrychlení návratů, zintenzivnění kontrol. Zvýšení bezpečnosti Česka a celé Evropy. Pokud i vám jde skutečně o totéž, pojďte se na tom podílet s námi,“ připomněl pozvánku pro opozici k jednání o finální podobě návrhu.
Králíček na síti X také zmínil, že zákon neřeší otázku, co bude s běženci z Ukrajiny, až skončí válka.
Loni přišlo nelegální cestou do EU podle předběžných dat o 38% lidí méně
Počet nelegálních překročení unijních hranic se podle předběžných dat Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) loni snížil o 38 procent v porovnání s rokem 2023. Celkový počet nově příchozích nelegální cestou dosáhl 239.000. Informovalo o tom ministerstvo vnitra ve čtvrtletní zprávě o migraci. V posledním čtvrtletí loňského roku podle dat Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) přicestovalo do Evropy přes Středomoří nelegálně 60.717 migrantů, z toho 57.766 po moři a 2951 po zemi. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2023 klesly příjezdy do Evropy o pětinu.
Na hlavních migračních trasách evidoval loni Frontex oproti předchozímu roku podle předběžných dat pokles odhalených případů nedovoleného překročení hranic. Na západobalkánské trase se snížil počet odhalených nelegálních překročení hranic o 78 procent a na centrální středomořské migrační trase o 59 procent. Naopak na středomořské trase přes Řecko počet odhalených případů narostl o 14 procent. Výrazný nárůst byl patrný také na východních pozemních hranicích EU, které se pokusilo nelegálně překročit 17.000 osob, což je o 192 procent víc než v roce 2023.
Východní migrační trasa zůstává podle zprávy klíčovou především s ohledem na ruskou válečnou agresi na Ukrajině. Uprchlíků s dočasnou ochranou bylo ke konci roku v celé EU, Norsku, Islandu a Švýcarsku přes 4,2 milionu. Česko nadále zůstává nejzatíženější zemí v počtu vydaných statusů dočasné ochrany v přepočtu na obyvatele. V posledním čtvrtletí loňského roku bylo evidováno v unii, Norsku, Islandu a Švýcarsku víc než 4,2 milionu aktivních registrací dočasné ochrany. Nejvyšší počet evidovalo podle Eurostatu k 30. listopadu Německo (1,152.620; 27,2 procenta z celkového počtu aktivních registrací v EU), dále Polsko (987.925; 23,3 procenta) a Česko (385.190; 9,1 procenta). V přepočtu na počet obyvatel je Česko na čele unijního žebříčku, na jeden tisíc obyvatel připadá asi 36 držitelů dočasné ochrany, tvoří tak 3,6 procenta populace, uvádí zpráva.
Nelegálních migrantů bylo loni při tranzitu přes území Česka zadrženo 420, což je o 90 procent méně než v předcházejícím roce. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie, kteří tvořili více než dvě třetiny všech zajištěných. Dalšími v pořadí byli občané Turecka, Ruska, Afghánistánu, Etiopie a Mongolska, uvádí zpráva. Nejčastěji se do země dostali letecky, a to 219 osob.
Evropská komise měla v únoru předložit návrhy na usnadnění návratu migrantů do zemí původu a tranzitu. Podle Eurostatu se ze 484.000 občanů mimounijních zemí, kteří měli v roce 2023 opustit EU, vrátilo do země původu pouze okolo pětiny. Kritici současného systému včetně Česka požadují změnu konceptu bezpečných třetích zemí. Nové nařízení EU by mohlo umožnit přísnější vyhošťování, musí se však řídit mezinárodním právem, uvedli autoři zprávy.
Zdroj: ČTK