Hospitalizovaných po zásahu bleskem na Liberecku bylo 22

Hospitalizovaných po zásahu bleskem na Liberecku bylo 22.

Počet hospitalizovaných po nedělním zásahu bleskem v Liberci-Vratislavicích nad Nisou stoupl na 22, původně jich bylo 18. V ohrožení života není nikdo. Většinu zraněných dnes z liberecké nemocnice propustí. Novináře o tom dnes informovali zástupci Krajské nemocnice Liberec. Dva zranění dospělí jsou v jablonecké nemocnici, jedno dítě v pražském Motole. Jejich stav je stabilizovaný.

Tak vysoký počet zraněných po nedělním zásahu bleskem považují zástupci liberecké nemocnice za ojedinělou událost. “Co se týká zásahu bleskem, většinou to bývají jednotlivé osoby. Takže to, že by to byla skupina osob, to je extrémně vzácné, a tak velký počet osob v naší nemocnici určitě nebyl a nepamatuju ani v České republice,” řekl dnes zástupce přednosty traumatologicko-ortopedického centra a primář traumatologie v Liberci Martin Křivohlávek.

Podle doporučení hasičů by se lidé za bouřky rozhodně neměli schovávat pod osamělými stromy nebo stát na okraji lesa. V tomto případě měli podle libereckého primáře oddělení urgentní medicíny Petra Kašáka štěstí, že stáli v místě, kde příliš nepršelo. “To znamená, byla tam nižší vlhkost a vedení elektrického proudu v té oblasti bylo nižší. Tím pádem byli jenom poranění ve smyslu dočasné poruchy vědomí,” řekl dnes novinářům.

Zranění po zásahu bleskem utrpěli v neděli kolem 15:30 lidé, kteří se schovávali pod stromem při akci ke Dni dětí v zámeckém parku ve Vratislavicích. “U většiny pacientů se naštěstí jednalo jenom o krátké poruchy vědomí, případně nějaké drobné poruchy hybnosti končetin. Nebyly tam žádné zásadní poruchy rytmu,” řekl Křivohlávek.

Záchranáři v neděli uvedli, že zranění utrpělo 18 lidí, z nichž některé museli na místě oživovat. Zranění sedmi lidí bylo podle nich těžké, pěti středně těžké a šesti lehké. Podle lékařského ředitele liberecké nemocnice Tomáše Roubíčka jim navíc mimo vyhlášený traumaplán přivezla sanita ještě jednoho zraněného. “A další tři osoby se dostavily posléze do nemocnice na doporučení zdravotníků,” řekl.

V Liberci tak bylo hospitalizováno deset dospělých osob a devět dětí, dva zraněné převezli záchranáři do nemocnice v Jablonci a jedno dítě letecky do pražského Motola. Všichni jsou mimo ohrožení života.

“Většina pacientů bude po krátkodobé observaci pravděpodobně v průběhu dnešního dne propuštěna do ambulantní léčby,” uvedl liberecký zástupce přednosty traumatologicko-ortopedického centra. Předpokládá, že po dnešku zůstane v liberecké nemocnici kolem pěti pacientů, z toho dvě děti.

V Liberci jsou dospělí pacienti umístění na kardiologii, traumatologii i chirurgii. Na jednotce intenzivní péče je jedna žena, neboť u ní přetrvávají poruchy hybnosti pravé ruky a nohy. “Stav se ale nedá označit jako vážný, protože příznaky odeznívají,” řekl Kašák. Z dětských pacientů měli podle něj dva neurologické potíže ve smyslu drobného brnění. Při zásahu bleskem nelze vyloučit ani trvalé postižení, v tomto to zřejmě nebude. “Naštěstí si myslíme, že u našich pacientů k tomu nedojde,” dodal Kašák.

Nemocnice v Motole má v péči jedenáctiletou dívku. “Její stav je aktuálně stabilizovaný, zůstává na pozorování v péči lékařů pediatrické kliniky,” sdělila ČTK mluvčí nemocnice Jana Krejčí Merxbauerová.

Mluvčí nemocnice v Jablonci Jana Luňáková ČTK řekla, že u nich nadále zůstávají hospitalizovaní dva dospělí. “Jejich stav je stabilizovaný,” řekla. Předpokládá, že pokud nenastanou komplikace, oba pacienty lékaři propustí do domácí péče zřejmě v úterý.

Policie podle své regionální mluvčí Kláry Jeníčkové nedělní úder blesku šetří jako živelnou událost. “Žádná protiprávní jednání zatím neshledáváme,” dodala.

Jak se chovat během bouřky a jak ochránit obydlí před úderem blesku

Počet bouřkových dní v ČR se za rok pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí, požárů v přírodním prostředí a bohužel i zranění či ztráty na lidských životech.

Co dělat když nás venku zastihne bouřka?

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

během bouřky nevycházejme zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek
pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí
naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). V bezpečí nejsme ani ve stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení
největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu
během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejme
blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči
nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání
za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty – fungují jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků
při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejme ani se neschovávejme pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout
bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem)
při hledání úkrytu před bouřkou pamatujme také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držme v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem)
pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřená, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejme pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě
pokud jsme v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňme zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka
během bouřky dávejme pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné zahájit resuscitaci a provést protišoková opatření.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.

A jak před bleskem ochránit domácnost?

Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, zranit či usmrtit lidi. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i obrovským ekonomickým ztrátám. Blesk celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů (např. v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva.).

Riziko, že blesk naši domácnost poškodí, však lze výrazně omezit. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.

V prvé řadě je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Hromosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava – tedy jímací tyč a jímací vodiče – zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku. Zde platí jedno velice důležité pravidlo – nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě – ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou. Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujme v případě, že rekonstruujeme budovu. Po skončení prací nezapomeňme celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.

Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky naprosté většiny úderů blesku.

Hromosvod musí být povinně nainstalován zejména na ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. – v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Samotný hromosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže. Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezpomocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič.

Bohužel takové preventivní řešení je mnohdy obtížně realizovatelné. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě. Spotřebiče pak nelze jednoduše „odříznout“ od okolí a některé přístroje musí fungovat i během bouřky.

Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě hromosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.

Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači).

Na závěr ještě upozornění: přepěťová ochrana nenahradí hromosvod.

Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk, fenomén, který není vědci dosud plně zmapován. Také on však dokáže potrápit a způsobit i tragédii. Dokládá to např. událost z 12.4. 2008, kdy úder kulového blesku připravil o život muže sedícího u stolu v chalupě v Jizerských horách. Pravděpodobně kulový blesk pak v polovině května roku 2008 zapálil půdu domu ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.

Zajímavá čísla o blesku:

Napětí: 10 až 50 milionů voltů
Proud: až 50 000 ampér
Teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia
Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin
Trvání blesku: cca čtvrt vteřiny
Roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů
Roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy
Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1:3 000 000
Po úderu bleskem denně na zemi v průměru zemře 10 lidí

Zajímavé odkazy:

www.chmi.cz/meteo/rad/blesk
www.bourky.com
www.in-pocasi.eu/clanky/bourky

Zdroj: ČTK, HZSCR