Hrstka komunistů demonstrovala proti ukrajinské brigádě.
Několik desítek demonstrantů dorazilo včera večer do centra Prahy, aby protestovali proti debatě zástupců ukrajinské třetí samostatné brigády s krajany. Akce se konala v divadle X10 v Charvátově ulici.
Na protest dohlíželi policisté a antikonfliktní tým. Příslušníci brigády chtějí mluvit s Ukrajinci žijícími v zahraničí o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Posluhovači Kremlu ji označují za akci nacistickou. Pluk Azov, z jehož veteránů se v roce 2022 zformovala třetí útočná brigáda, jako nacistickou organizaci vykresluje Kreml. Moskva tím ospravedlňovala svou invazi na Ukrajinu jako boj proti nacismu.
Na místě protestu byly vidět české vlajky i jedna sovětská. Nechyběli zástupci komunistické strany a nápisy “KSČM proti fašismu”. Podle jednoho z řečníků “debatuje uvnitř v divadle parta profesionálních vrahů”. “Máme tady politické procesy, máme tady politické vězně,” tvrdil další z řečníků. “Hanba vládě,” skandovali demonstranti.
Nezapomenutelné zločiny komunistů: Zrůdnosti proti desetitisícům Čechoslováků jsou stále strašidelné. Ve jménu Stalina a Gottwalda komunisté na nic nečekali a hned po vítězném puči, později oslavovaném jako „Vítězný únor“, zaútočili na vlastní zemi a její obyvatele. Výčet zločinů komunistického režimu je sáhodlouhý a mnozí z nás v něm poznávají historii své vlastní rodiny, nebo dokonce sebe sama. Komunisté připravili v letech 1948 až 1956 o studia na 10 tisíc vysokoškoláků, desetitisíce nepohodlných lidí na základě falešných obvinění poslali do vězení nebo na nucené práce, další – jako například právničku a poslankyni Miladu Horákovou – popravili. V první vlně před komunisty uprchlo nejméně 100 000 lidí, po roce 1968 to bylo podobné množství. Na hranicích jich komunisté zastřelili 145, další desítky utonuly v pohraničních řekách nebo těsně před zatčením spáchaly sebevraždu. A když se na jaře 1968 začal komunistický režim drolit zevnitř, dopustili se zastánci tvrdé linie dokonce vlastizrady, když do Československa pozvali armády tehdejší Varšavské smlouvy v čele se Sověty.
Po 19:30 vyzval řečník a po něm i policie přítomné, aby se přesunuli o několik desítek metrů dál. Řečník to zdůvodnil nálezem podezřelého předmětu. Policie pak přiměla přítomné, aby se přesunuli na Národní třídu. Protestující při tom křičeli na policisty “gestapo ” a poukazovali na to, že debatu v divadle nechala policie pokračovat. Server Novinky.cz uvedl, že podle mluvčího policie Jana Rybanského se v tašce na ulici našla maketa výbušného nástražného zařízení – drátky a elektronika zalepené v krabici od bot.
Na debatu do divadla přišla podle informací ČTK předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Na její adresu zazněly výkřiky, že šíří “ukronacistická” hesla. Nesouhlasné výkřiky a skandování si vysloužil i muž s ukrajinskou vlajkou. Na místě byli také odpůrci protestu. “Hanba komoušům,” křičel opačný tábor. Před 21:00 organizátoři protest proti akci ukrajinské brigády ukončili, na místě zůstávaly už jen hloučky lidí.
Podle nejvyšších odhadů se celosvětový počet obětí vůdců komunistické ideologie za celou jeho existenci (1922-1991) může blížit až ke 100 milionům mrtvých.
Třetí útočná brigáda vznikla na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov a spadá pod pozemní síly ukrajinské armády. Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014 pro boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu. Vojáci Azovu sehráli na jaře 2022 klíčovou roli při obraně Mariupolu, kde řadu týdnů bojovali proti ruské přesile, v obklíčení a s nedostatkem munice. Jejich odpor se stal symbolem ukrajinské houževnatosti ve válce proti Rusku. Stovky členů Azovu již dva roky zůstávají v ruském zajetí.
Včerejší setkání bylo součástí “tour po Evropě” brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili. Rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.
Zdroj: ČTK