Hora Říp je pozůstatkem lávového jezera.
Říp ukrývá dávné tajemství: Hora je pozůstatkem lávového jezera, ukázal výzkum
Jedna z nejslavnějších českých hor, Říp, má podle nejnovějších vědeckých poznatků původ ve vulkanické činnosti. Výzkum vedený geologem Filipem Tomkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR odhalil, že Říp je pozůstatkem dávného lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony let.
Tým vědců k tomuto závěru dospěl na základě podrobné analýzy vnitřní stavby hory, která zahrnovala geofyzikální měření, terénní mapování a zkoumání magnetických vlastností hornin. Výsledky výzkumu univerzita zveřejnila v tiskové zprávě.
Uvnitř hory odborníci objevili ztuhlou masu tmavé sopečné horniny s charakteristickými sloupcovitými puklinami uspořádanými do vějířovitého tvaru. Tento typ struktury je typický právě pro lávová jezera. Navíc byla v nitru Řípu identifikována složitá síť podzemních magmatických přívodních drah.
Geologický vývoj hory začal dramatickou erupcí, ke které došlo v momentě, kdy se žhavé magma o teplotě až 1200 °C dostalo do kontaktu s podzemní vodou křídového podloží. Vzniklá pára způsobila prudký nárůst tlaku, který vedl k mohutné explozi a prasknutí nadložních hornin.
Takové výbuchy obvykle vytvářejí útvar zvaný diatrema – kuželovitý komín zakončený kráterem, obklopeným prstencem vyvržených hornin. V případě Řípu byl tento kráter následně zaplněn lávou, která postupně ztuhla a vytvořila dnešní podobu hory.
Na výzkumu se kromě Karlovy univerzity a Geologického ústavu AV ČR podíleli také odborníci z Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity. Díky programu Otevřená věda se do projektu zapojily i dvě studentky středních škol.
Hora Říp má nejen geologický, ale i kulturní význam. Podle staré pověsti právě zde stanul praotec Čech a rozhodl o osídlení nové vlasti. Na vrcholu hory dnes stojí románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha – symbol duchovní i národní identity Čechů.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / foto commons.wikimedia.org