Většina mladých zažila kyberšikanu a čelila nenávisti na internetu.
Většina mladých čelí nenávisti na internetu, kyberšikanu zažila téměř třetina z nich opakovaně. Internet se stal každodenní součástí života mladých lidí, ale s jeho rostoucím vlivem přibývá i negativních jevů. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos, který vznikl ve spolupráci společnosti T-Mobile a organizace In Iustitia, čelí kyberšikaně více než dvě třetiny dospívajících a s nenávistným obsahem na internetu se setkalo až 94 procent z nich.
Průzkum, kterého se zúčastnilo 816 mladých lidí ve věku 11 až 21 let, ukazuje, že nejčastější formou kyberšikany je šíření nepravdivých informací a urážky. Obětí se přitom stávají i velmi mladí uživatelé internetu. Alarmující je, že někteří už kyberšikanu ani nevnímají jako něco neobvyklého. „Stala se natolik běžnou, že ji mladí lidé mnohdy přestávají rozlišovat od běžné online komunikace,“ upozornil analytik Ipsos Michal Kormaňák.
Přestože se přibližně 60 procent obětí kyberšikany svěřilo někomu ze svého okolí, ukazuje se, že chlapci tak činí méně často než dívky. To může naznačovat přetrvávající stigma kolem přiznání oběti či nedostatečnou osvětu.
Sociální sítě dnes denně používá 82 procent respondentů, a právě tam dochází k přenosu problémů z reálného do virtuálního světa – včetně šikany a nenávistných komentářů. Téměř každý mladý člověk se s nenávistnými projevy už setkal, polovina dokonce alespoň jednou týdně. Nejčastěji míří na Ukrajince a členy LGBT+ komunity.
Zasažení nenávistí reagují různě – 45 procent mladých lidí se snaží zakročit aktivně, například nahlášením nevhodného obsahu, dalších 35 procent volí pasivní cestu, jako je zablokování útočníka. Členové menšinových skupin, mezi které patřili i Ukrajinci nebo lidé se zdravotním postižením, bývají častějšími terči nenávisti a zároveň i častěji reagují – ve dvou třetinách případů se snažili nenávist zastavit, často z důvodu podpory ostatních obětí.
„Výzkum odhaluje hluboce zakořeněné předsudky vůči menšinám v české společnosti,“ upozornila ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová. Zároveň však připomněla, že průzkum nezachycuje plný rozsah problému, zejména kvůli omezenému zastoupení některých skupin. Podle ní je velmi pravděpodobné, že ve skutečnosti je obětí nenávistných projevů na internetu ještě více.
Z výsledků průzkumu je zřejmé, že internet není pro mladé vždy bezpečným prostředím. Odborníci proto volají po systémových změnách, větší osvětě a aktivnějším přístupu škol i dalších institucí k prevenci online nenávisti.
REDAKCE / Zdroj: ČTK