Jak hluboký bude propad letošního výsledku cestovního ruchu v Česku? Odpověď hledají všichni, kteří se v tomto segmentu ekonomiky pohybují.
Zákaz cestování, zrušené lety, zavřené hranice, hotely i turistické cíle. To všechno způsobila epidemie nemoci covid-19. Je zřejmé, že obdobnou krizi cestovní ruch již dlouho nepamatuje.
Když v letech 2008 a 2009 svět postihla ekonomická krize, dotkla se negativně také cestovního ruchu. Většina lidí neměla prostředky na cestování a utrácení. V České republice návštěvnost vyjádřená počtem přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních klesla mezi roky 2007 a 2008 o 3,8 %. V roce 2009 byl zaznamenán další pokles o 6,7 %. V tomto období chybělo tuzemskému cestovnímu ruchu, resp. ubytovacím zařízením okolo jednoho milionu hostů a celkem 4,2 milionu přenocování.
Dopady koronavirové krize jsou v tomto srovnání o mnoho hlubší a drastičtější. Za první tři čtvrtletí roku 2020 se návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení propadla o 37,7 % v počtech nocí, počet návštěv poklesl o 42,6 %. V absolutním vyjádření ubylo tuzemským provozovatelům ubytování v porovnání s loňským rokem celkem 7,4 milionu příjezdů a 17,2 milionu přenocování. Tyto údaje jsou předběžné a zahrnují pouze stav do září letošního roku. Současná epidemiologická situace a další omezení pohybu osob v podzimních měsících uvedený propad ještě prohloubí. Návštěvnost v letošním roce se tak dostane na historické minimum.
Zlom nastal v březnu
První dva měsíce letošního roku byly ještě optimistické. V lednu se návštěvnost zvýšila meziročně o 7,4 % příjezdů a počet přenocování se zvýšil o 6,2 %. Intenzita příjezdového cestovního ruchu ze zahraničí byla dvojnásobná oproti domácím turistům (+9,9 % vs. +4,1 % příjezdů). V únoru začal nejprve mírně slábnout počet ubytovaných cizinců, pokles byl 1,4 %. Počet přenocování zůstal ale na kladném výsledku 6,5 %. Pokles poptávky domácí klientely se prozatím neprojevil a počty hostů i nocí stále rostly. Koronavirová krize zasáhla naplno ubytovací sektor v březnu, kdy začal platit zákaz poskytování těchto služeb. Návštěvnost se v březnu snížila o dvě třetiny příjezdů a počet přenocování poklesl o 56,6 %. Výsledkem za celé první čtvrtletí bylo meziroční snížení o pětinu v příjezdech a 16,7 % v počtu přenocování.
Smutné jaro bez turistů
Zákaz poskytování ubytovacích služeb platil až do 25. května. Pohyb osob se téměř zastavil a cestovní ruch skomíral. Ve druhém čtvrtletí se celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně snížil o 82,9 % a počet přenocování poklesl o 81,7 %. Propad návštěvnosti v dubnu dosáhl 98,9 %, v květnu 94,1 % a výsledky za červen hovoří o poklesu počtu ubytovaných hostů o 60,8 %. Přísné restrikce znamenaly souhrnně ve třech jarních měsících úbytek domácích hostů na úroveň 30,4 % hodnoty loňského výsledku. Ještě výrazněji se omezení projevila u zahraniční klientely. Cizinců se ubytovalo pouze 4,3 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019.
Nejpostiženějším regionem z hlediska propadu návštěvnosti byla jednoznačně Praha. Pokles počtu ubytovaných v Praze činil 93,6 % a počet přenocování se snížil o 94,9 %. Více než jeden milion nocí chyběl také ubytovatelům v Karlovarském kraji. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení klesla nicméně plošně ve všech krajích.
Krize dopadla rovněž na lázeňská ubytovací zařízení. Klienti mohli v lázních dokončit již započaté léčebné pobyty, ale stop stav pro nové hosty platil i zde. Postupně se v dubnu uzavřely všechny lázeňské domy a znovu se otevíraly v průběhu května. Výsledky za celé druhé čtvrtletí hovořily o čtvrtinové návštěvnosti, kterou ale tvořila převážně domácí klientela. V lázních se ubytovalo celkem 57 tisíc hostů, z toho bylo 51 tisíc Čechů.
Letní sezonu zachraňovali jen Češi
Letní sezona přinesla oživení poptávky po ubytování, ale pouze z řad domácích hostů. Rezidenti ve třetím čtvrtletí zvýšili meziročně počty příjezdů i přenocování o 17 %. Především v červenci a srpnu byl výsledek domácí návštěvnosti velmi pozitivní. V červenci se počty ubytovaných zvýšily o 18,8 % a v srpnu došlo k nárůstu o 23,1 %. S příchodem září se intenzita domácích cest za ubytováním mírně snížila a proti loňsku dosáhla zvýšení o 5,8 % v příjezdech a 10,1 % v přenocováních. Různé cenové akce, vouchery a výhodné balíčky ubytování nalákaly Čechy ve větší míře do hotelů vyšších kategorií. V pětihvězdičkových hotelích se příjezdy rezidentů za celé čtvrtletí meziročně zvýšily dvojnásobně a ve čtyřhvězdičkovém ubytování o 38 %. Také ubytování v klasickém segmentu penzionů (+31,1 %) nebo kempů (+20,0 %) se v létě dařilo.
Negativní trend ale pokračoval v příjezdovém cestovním ruchu. Uvolnění omezení mezinárodního pohybu osob z jarních měsíců přineslo jen částečný návrat zahraničních turistů do Česka. Všechny klíčové zdrojové zahraniční trhy zůstaly pod loňskými čísly. Pokles návštěvnosti z okolních zemí se pohyboval stále v řádech několika desítek procent. Turisté z jiných kontinentů (Asie, Amerika) prakticky nedorazili vůbec nebo jich bylo velice málo. Ve srovnání s předchozím rokem se v létě neuskutečnilo 2,3 milionu zahraničních návštěv a ubytovatelům chybělo více než 5,5 milionu přenocování cizinců. Meziročně zahraniční návštěvnost klesla o 68,5 % v příjezdech i přenocováních.
Nejistý návrat k normálu
Celkové výsledky návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení za třetí čtvrtletí vyznívají negativně. Ve sledovaných zařízeních hosté strávili 17,4 milionu nocí, tj. o 16,8 % méně než ve stejném období loňského roku. V absolutním vyjádření došlo k poklesu o 3,5 milionu přenocování. Ubytovalo se téměř 6 milionů hostů, což meziročně představovalo snížení o jednu pětinu (absolutně o 1,6 milionu hostů méně).
Návrat k původním výkonům cestovního ruchu před koronavirovou krizí bude pomalý a nejistý. Ochota turistů cestovat závisí především na zvládnutí epidemie v jednotlivých zemích a na získání ztracené důvěry ve zdravotní bezpečnost cestování.
Zdroj: Český statistický úřad, STATISTIKA & MY