Přinášíme vám rychlý souhrn událostí ze dne 23.3. 2021
Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu má v Česku milion lidí
Alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostal v Česku víc než milion lidí, obě potřebné dávky má 371.235 obyvatel. Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek, minimálně jednou dávkou bylo k pondělnímu večeru očkováno přesně 1,007.422 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Česká republika, kde žije zhruba 10,7 milionu lidí, je při srovnání podílu podaných prvních dávek v populaci v EU desátá. Rada vlády se k debatě o intervalech očkování vrátí za týden. (Zdroj: ČTK)
Za rok se v ČR opakovaně nakazilo covidem 1400 lidí, počet roste
Za rok od prvního potvrzeného případu nákazy koronavirem odborníci v Česku zaznamenali 1400 případů opakované infekce, kdy lidé v obou případech měli projevy nemoci covid-19. ČTK o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ), který každý měsíc vydává pravidelnou zprávu o reinfekcích. Za poslední měsíc počet reinfekcí devítinásobně vzrostl, před měsícem jich SZÚ evidoval 158. Nárůst podle SZÚ souvisí s velkým počtem nakažených v podzimní vlně.
Od 1. března loňského roku do konce letošního února bylo do informačního systému nahlášeno 1,225 milionu případů nákazy koronavirem. Z toho zatím odborníci potvrdili 1400 opakovaných infekcí, kdy lidé měli příznaky nemoci. Reinfekci mělo 744 žen a 656 mužů. Dalších 81 případů pracovníci SZÚ prověřují. (Zdroj: ČTK)
NSS už má 10 návrhů na rušení opatření podle pandemického zákona
Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel deset návrhů na zrušení opatření přijímaných po schválení pandemického zákona. Směřují proti povinnému testování na covid-19 ve firmách a nově také proti povinnosti nosit na veřejnosti ochranu úst a nosu. Je pravděpodobné, že soud k některým návrhům svolá veřejné jednání, řekla ČTK jeho mluvčí Sylva Dostálová.
Podle pandemického zákona, který platí od konce února, přezkoumává mimořádná opatření ministerstva právě NSS, jde o jeho novou kompetenci. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že rozhodování bude složité a rozporuplné, soud by se ale měl s návrhy vypořádat v jednotkách týdnů.
V pondělí se na soud obrátili poslanci Karla Maříková (SPD), Lubomír Volný a Marián Bojko (oba Volný blok) a krajští zastupitelé Karlovarského kraje za SPD. Navrhují zrušit mimořádné opatření, které ukládá povinnost nosit na veřejnosti ochranu dýchacích cest. Opatření považují za protiústavní a navíc zbytečné, mají za to, že dlouhodobé nošení respirátorů poškozuje zdraví, uvedl jejich advokát Norbert Naxera. (Zdroj: ČTK)
Kódy k očkování od specialistů budou platit jen do konce dubna
Kódy pro registraci na očkování proti covidu-19 od ambulantních specialistů budou platit jen do konce dubna. Ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Lidé z vybraných skupin pacientů s vážnými chronickými nemocemi se s nimi mohou začít přednostně přihlašovat od středy 24. března. Dosud se mohli hlásit k očkování přes nemocnice, kde se léčili, nebo u praktických lékařů. Ti ale mají zatím nedostatek vakcín.
Proti covidu-19 se v ČR očkuje od 27. prosince loňského roku, alespoň jednu dávku vakcíny jich dostalo přes milion. V současné době se mohou k očkování hlásit senioři nad 70 let, zdravotníci a zaměstnanci škol. Již dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO) avizovali, že od dubna se budou moci začít hlásit i lidé mladší. Zatím není jasné, jestli to budou starší 60 nebo 65 let. (Zdroj: ČTK)
Menší neparlamentní strany budou kandidovat do Sněmovny v alianci
O hlasy voličů v letošních sněmovních volbách se chce ucházet Aliance pro budoucnost (APB), která je pokračovatelkou Občanské demokratické aliance (ODA) a sdružuje politiky z menších neparlamentních stran. Předsedou je miliardář Pavel Sehnal, s ním budou usilovat o vstup do Sněmovny politici Agrární demokratické strany, Strany konzervativní pravice – Řád národa a Demokratické strany zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, uvedli zástupci aliance na dnešní tiskové konferenci.
Uskupení je otevřené i dalším neparlamentním stranám. Cílem je získat více než pět procent hlasů a osm reprezentantů v dolní komoře.
Sehnal je od roku 2016 předsedou obnovené ODA, která se pro potřeby nového projektu na únorovém sněmu přejmenovala na APB. Sehnal to zdůvodnil tím, že do letošních voleb jde řada politických koalic, proto se podle něj i politici menších stran rozhodli jít do voleb společně. Podle předsedy Agrární demokratické strany Pavla Šrámka je pro mimoparlamentní strany diskriminující pětiprocentní hranice nutná pro vstup do Sněmovny. (Zdroj: ČTK)
Sněmovna by měla projednat zprávu NKÚ k nákupům pomůcek
Poslanecká sněmovna by měla projednat hodnocení nákupů ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). O zařazení bodu žádaly některé opoziční strany, podpoří jej i poslanci vládních stran ANO a ČSSD. Šéf početně nejsilnějšího klubu ANO Jaroslav Faltýnek na tiskové konferenci uvedl, že zatím není shoda na termínu, věří ale tomu, že debatu dolní komora minimálně otevře tento týden.
Podle NKÚ ministerstva zdravotnictví a vnitra dostatečně nespolupracovala při nákupech, což mělo za důsledek chaos a značné rozdíly v cenách i kvalitě koupeného materiálu. Epidemie covidu-19 v Česku začala loni v březnu. NKÚ prověřil nákupy pomůcek a materiálu ministerstvy zdravotnictví a vnitra od 1. ledna do 31. srpna 2020 za 8,5 miliardy korun. Například ceny respirátorů se při nákupech ministerstev pohybovaly od několika desítek až po stovky korun za kus. (Zdroj: ČTK)
O postizích firem za porušování opatření Sněmovna opět nerozhodla
Sněmovna dnes opět odložila hlasování o senátním vetu vládní novely, která by zavedla až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování protikoronavirových restrikcí. Ve středu odpoledne by poslanci měli jednat podle změn programu řádné březnové schůze o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k loňské otravě Bečvy.
Dolní komora odročila z dneška i debatu o novele, podle níž by se prohřešky proti restrikcím vydaným na základě krizového zákona zapisovaly do registru. Za opakované porušení opatření by potom hrozily vyšší sankce. Předloha je v úvodním kole debaty. (Zdroj: ČTK)
Vláda objednala 81 pct dávek vakcín z toho, co mohla dostat
Česká vláda objednala 81,1 procenta dávek vakcín proti covidu-19 z toho, na co měla od Evropské komise nárok. Česko tak má vakcíny na to, aby do konce června bylo očkováno 44 procent dospělých, méně to bude jen u Bulharska, Chorvatska, Slovenska a Lotyšska. Napsal to dnes server IHNED.cz s odvoláním na dokument o objednávkách, který mají k dispozici Hospodářské noviny (HN). Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že objednávky už dřív nechal zvýšit na 26 milionů dávek.
“Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,” sdělilo HN ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tak na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO). Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, HN napsal, že řešil pouze objednávku od AstraZeneky. “V té době, tedy na začátku září, nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu,” uvedl Vojtěch. Smlouvu podle něj podepsal až jeho nástupce Prymula. Ten na dotaz HN nereagoval. (Zdroj: ČTK)
Blatný: Vyčerpání rezerv pojišťoven neznamená ohrožení péče
Vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) neznamená ohrožení zdravotní péče. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Pojišťovny letos podle něj vydají asi 20 miliard korun více, než s čím počítaly jejich zdravotně pojistné plány. Ministr ale také připomněl, že do systému veřejného zdravotního pojištění jde o 50 miliard korun navíc ze státního rozpočtu za státní pojištěnce.
“Není to tak, že by kvůli tomu pojišťovny nemohly dostát svým závazkům, ale rezervní fond pojišťoven bude vyčerpán dříve než jsme si mysleli,” uvedl. Dodal, že původně se čekalo, že se rezervy z předchozích let, které vznikly lepším výběrem pojistného na zdravotní pojištění, vyčerpají zhruba za tři roky. Zřejmě se to ale stane za rok či rok a půl. (Zdroj: ČTK)