Jak to bylo s Green Dealem? Kdo ho schválil, která vláda odsouhlasila rozhodující kroky?
Fakta jsou jasná a ověřitelná: Green Deal odsouhlasil Andrej Babiš a jeho vláda.
Závazek na stoprocentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 a Green Deal jako cestu k jeho dosažení schválila Evropská rada v prosinci 2019. Jednomyslně, tedy se souhlasem tehdejšího premiéra Babiše.
V prosinci 2020 přijala Evropská rada závazek snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Opět jednomyslně, Andrej Babiš souhlasil i s tímto cílem. Tento politický závazek se stal právně závazným schválením Klimatického zákona, který přijala Rada pro životní prostředí 17. prosince 2020 se souhlasem ČR, tedy se souhlasem Andreje Babiše.
Definitivně byla tato dohoda schválena po souhlasu Evropského parlamentu 2. července 2021 opět se souhlasem Andreje Babiše.
Babišova vláda nevyjednala žádné specifické podmínky ani výjimky pro naši zemi, přestože měla opakovaně možnost do procesu schvalování zasáhnout. Green Deal se za aktivního přispění Andreje Babiše stal realitou.
Další vstřícný krok k realizaci Green Dealu udělala Babišova vláda poté, kdy Evropská komise vydala 14. července 2021 soubor legislativních návrhů pod názvem FitFor55. Tento balíček mimo jiné obsahuje ukončení prodeje nových spalovacích motorů po roce 2035 a hlavně rozšíření systému emisních povolenek EU (ETS) na budovy a dopravu.
Babišova vláda k tomu 13. října 2021 přijala sadu rámcových pozic, ale v nich odmítla pouze návrh na zákaz spalovacích motorů.
Andrej Babiš neudělal nic, čím by zabránil Green dealu. Spíše naopak, najdeme zde třeba její stanovisko, že „zpoplatnění emisí v oblasti budov a silniční dopravy by mělo přispět k rychlejšímu rozšíření bezemisních technologií, což považujeme za žádoucí“.
Taková byla výchozí situace, za které Fiala a jeho nová vláda do vyjednávání v prosinci 2021 vstoupil.
Česká republika neměla a nemá možnost politicky ani právně závazky Green Dealu, které přijala Babišova vláda, změnit. Fialovi se přesto podařilo vyjednat zvýšení finančních částek pro ČR, například jen v rámci modernizačního fondu zhruba o 400 mld. korun.
Naše teplárny budou mít zdarma 30 procent volně alokovaných povolenek, pokud se teplárny rozhodnou investovat do emisně méně náročného druhu vytápění. Rozšíření systému povolenek na bydlení a dopravu bude v případě vysokých cen energií a paliv odloženo až na rok 2028.
Byl přijat mechanismus proti růstu cen nových povolenek: pokud překročí 45 eur, automaticky se uvolní další povolenky, čímž dojde ke snížení ceny.
Vytvoření Sociálního klimatického fondu zajistí prostředky pro přímou ochranu nízkopříjmových domácností a České republice to přinese dalších zhruba 50 miliard korun.
ČR tak získá do roku 2030 více než 1200 miliard Kč, teplárny zdarma část emisních povolenek, systém nových povolenek obsahuje mechanismy proti růstu jejich ceny, rozhodnutí o ukončení prodeje nových spalovacích motorů se přehodnotí v roce 2026.
Když k tomu připočteme např. odložení zákazu využívání ruské ropy pro ČR nebo prosazení jádra coby udržitelné technologie do tzv. taxonomie v červenci 2022, je jasné, že v rámci možností Fiala vyjednal pro české občany a firmy výrazné výhody.
Je to velký rozdíl proti výsledkům evropské politiky předcházející vlády Andreje Babiše, která v EU všechno odsouhlasila, nic pro ČR nevyjednala, ale doma se tvářila jako „statečný bojovník“ proti Bruselu.
Jestli to bylo neznalostí a chaosem, který byl pro vládnutí Andreje Babiše typický, nebo to byla záměrná populistická hra s veřejností, není důležité.
Smutné je, že místo toho, aby Andrej Babiš přijal odpovědnost za své činy, pokorně mlčel a v zájmu ČR podpořil realistickou a úspěšnou evropskou politiku vlády Fialy, která se snaží napravit jeho selhání, rozhodl se zpochybňovat české předsednictví a tvářit se, že on o Green Dealu nic neví.
Zdroj: Martin Štěpáník