Loňský rok byl z pohledu trhu energetických služeb se zárukou úspor (EPC) rekordní. Aktivní projekty ušetřily zákazníkům, kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace, elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 milionů korun. Jedná se o největší roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty. Množství uspořené energie v těchto projektech stouplo oproti předloňsku o 15 %.
Trh dále roste. Loňská investice do nových projektů řešených metodou EPC, které budou spořit peníze v budoucnu, se vyšplhala na 523 milionů korun. I toto číslo je nejvyšší v historii.
„Loňský rok byl pro EPC velmi úspěšný. Šlo jednak o organický růst trhu, ale důležitým impulsem byla také nová možnost kombinovat výhody EPC s dotacemi z programů ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu. Odstartovalo to realizaci řádově větších projektů, než tomu bylo doposud, a mohou se tak realizovat investičně náročnější opatření. Je to výhodné jak pro zákazníky a poskytovatele těchto služeb, tak i pro stát, který má díky EPC zajištěno, že dotace podpoří projekty, které přinesou reálnou úsporu energie,“ vysvětluje příčiny nárůstu Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
První projekty podpořené z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) již byly dokončeny. Od listopadu 2020 běží také dotační výzva na snížení energetické náročnosti objektů v průmyslu z programu OPPIK.
„Podnikatelé potřebují výrazně kratší návratnost investic než veřejná sféra. Finance z OPPIK mohou pomoci návratnost zkrátit, a rozšířit tak v průmyslu zájem o projekty energetických úspor. Lze je využít například na zateplování a stavební úpravy, které nejsou součástí běžných EPC projektů, ale významně zvýší jejich efekt. Vyhlásili jsme tak pilotní výzvu ve výši 500 milionů korun a nové příležitosti přijdou v navazujícím programu OP TAK v dalším programovém období,“ upřesňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha.
Realizaci energeticky úsporných projektů bude možné hradit i z dalších fondů. Například z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy, který počítá s investicemi ve výši několika miliard korun na energetickou rekonstrukci státních budov.
Největším novým loňským projektem byla investice 232 milionů korun do energetické modernizace 9 areálů kolejí a menz ČVUT Praha, kde opatření s delší dobou návratnosti byla realizována právě díky dotaci.
„Jsem rád, že loňský rok i přes extrémní náročnost kvůli COVID potvrdil rostoucí důležitost projektů EPC a roste velikost úspor i objem investic. Dostat se na stavbu, obnovit pro techniky a dělníky potřebné kvalifikace, vyřídit věci na úřadech – řada běžných kroků byla zvlášť během jara takřka nadlidským úkolem. Přesto se nám podařilo včas dokončit modernizaci na ČVUT a dobře jsme zvládli řadu našich dalších projektů,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, jejíž dcera ENESA má na trhu EPC v Česku největší podíl.
Projekty EPC jsou velmi efektivní ve školách, ale i v nemocnicích. Jeden z největších každoročně šetří v břeclavské nemocnici téměř 13 milion korun. „Právě během pandemie se ukazuje přínos chytrých investic, které šetří veřejné prostředky. V břeclavské nemoci jsme významně modernizovali vytápění i s rozvody, vzduchotechniku a osvětlení za téměř 70 milionů, které se jim však vrátí ještě před koncem projektu. Jsem si jist, že vedení nemocnice je rádo, že nyní nemusí řešit stav budov,“ upřesňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, dvojky na trhu EPC.
Nejčastějším zákazníkem je však stále komunální sféra. V těchto dnech bude spuštěn do provozu energeticky úsporný projekt ve dvanáctitisícovém Vrchlabí. Vlastní realizaci předcházela analýza stavu a spotřeby v jednotlivých městských objektech. Z ní vyplynulo, že nejvyšších úspor lze dosáhnout ve dvou základních a jedné mateřské škole, zámku a radnici. „Dříve se roční náklady na energie těchto pěti objektů pohybovaly okolo 5,5 miliony korun s DPH. Od letošního roku to bude o 1 milion korun méně,“ vysvětluje starosta Jan Sobotka. Z těchto úspor se bude postupně splácet 8 nových kotlů, 700 LED svítidel, modernizace systému měření a regulace a také energetický management.
„Komplexní technologická řešení zahrnující inovativní řešení s prvky čidel, měřicích a řídicích systémů na veřejných budovách, ve firmách, v průmyslu i v domácnostech jsou klíčovým nástrojem. Osobně jsem pevně přesvědčen, že tohle je cesta k rekonstrukci a modernizaci celého českého hospodářství v příštích minimálně 15-20 letech,“ dodává Martin Boruta, ředitel Národního centra energetických úspor. Navíc modernizace budov v majetku obcí a krajů pomocí metody EPC, kde se náklady splácí z úspor může být dobrým řešením výpadku způsobeného daňovým balíčkem schváleným na konci roku 2020.
Snižování energetické náročnosti v soukromých, veřejných i komerčních budovách může mít velmi pozitivní přínos i pro postcovidový restart ekonomiky a boj s nezaměstnaností. „Investice do renovace budov se již jednou v Česku osvědčily. Po propadu ekonomiky před 12 lety pomohly zachránit české stavebnictví. Nyní mají osvědčené recepty z balíčku opatření energetických úspor v budovách opět šanci nastartovat českou ekonomiku a jako bonus snížit emise a zajistit snížení účtů za energie,” dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Renovace budov spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů jsou základem naplnění českých cílů v oblasti snižování emisí. Vytvoří desítky tisíc pracovních míst a přinesou investice v řádu stovek miliard. Jde o příležitost, která posílí konkurenceschopnost české ekonomiky, a tak bychom jejich rozvoj neměli minout,“ uzavírá Martin Sedlák.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu