Světová síť by měla být svobodným prostředím. Cenzura se začíná skrývat za vznešené “moderování” diskuse a je v dnešním pojetí, symbolem zoufalství mocenských struktur. Spoléhejme na své vědomosti a schopnost kritického myšlení.
Cenzura je tady tak dlouho, jak dlouho jsou na světě mediální obsahy. S rozvojem stále dokonalejších mediálních nástrojů je však více zřetelná a snadněji odhalitelná. Je cenzura správná? Má být snad někdo určen, pověřen hodnotit jaký názor je správný, která myšlenka se má blokovat? Cenzura je nyní třaskavým tématem, spojeným s rozvojem internetu a sociálních sítí. Světová síť by měla být svobodným prostředím a vyjadřování na ní být omezeno co nejméně. Na druhé straně pochopitelně se všemi odpovědnostmi pro účastníky, včetně právních.
Cenzura je v dnešním pojetí symbolem zoufalství mocenských struktur. Zoufalstvím z nezvládnutého socialistického „projektu“ ovládnutí společnosti. Naučili jsme se příliš věřit zaběhnutým pořádkům a diktátům, co musíme a co nesmíme dělat proto, abychom se měli dobře. Lidé mají stále méně svobod, ale je potěšující, že si zachovali alespoň zbytky pudu bránit svou svobodu vyjadřování. Úlohou nových politických reprezentací je náprava v oblasti vzdělávání, ve které máme letitý dluh. Člověk musí umět myslet sám za sebe a k tomu potřebuje gramotnost jak ekonomickou, statistickou, finanční, ale také mediální. Na takto vybaveného svobodného člověka si pak s cenzurou nebude nikdo vyskakovat.
Nespoléhejme na jiné, kteří „dobro“ zajistí za nás, ale na sebe, na své vědomosti a schopnost kritického myšlení. Pak i cenzura bude jen slabý čajíček.
Autor: Petr Kubala
