Odbory hrozí stávkou, když projde výpověď bez udání důvodu.
Pokud projde navrhovaná výpověď bez udání důvodu, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je připravená zahájit přípravu generální stávky. Novinářům to v Praze řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Návrh je podle něj neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku práce. Výpověď bez udání důvodu navrhují poslanci vládní ODS a TOP 09 jako součást takzvané flexibilní novely zákoníku práce. Souhlasí s ní také část zaměstnavatelů, naopak proti jsou kromě odborů opoziční, ale i některé koaliční strany.
„Je to tak velké ohrožení, tak velké nebezpečí, že jsem rád, že hnutí ANO, SPD, Piráti, KDU-ČSL a STAN dosud říkají, že tuto normu nepodpoří,“ řekl Středula. „Ale v případě, že by se tak stalo a někdo vyměnil sliby za něco, co teď neumím definovat, tak my jsme připraveni zahájit přípravu generální stávky,“ dodal.
Generální stávka je rozsáhlá stávková akce, při níž přeruší práci velké množství zaměstnanců napříč různými odvětvími a sektory ekonomiky. Na rozdíl od běžných stávek, které se týkají konkrétního podniku nebo odvětví, má generální stávka širší politický nebo sociální rozměr a často cílí na změny ve vládní politice nebo na podporu celospolečenských požadavků.
Co generální stávka obvykle zahrnuje?
- Masové zastavení práce – Stávkují zaměstnanci v různých odvětvích, například ve veřejném sektoru, dopravě, zdravotnictví, školství, průmyslu nebo službách.
- Omezení nebo přerušení veřejných služeb – Generální stávka může znamenat výpadky v dopravě, uzavření úřadů, škol, nemocnic nebo narušení dodávek energií a zásobování.
- Protestní shromáždění a demonstrace – Bývá doprovázena veřejnými protesty, pochodem odborových organizací nebo občanských iniciativ.
- Zapojení odborů a dalších organizací – Odborové svazy obvykle hrají klíčovou roli v organizaci a vyjednávání podmínek stávky.
- Požadavky na politické nebo ekonomické změny – Cílem generální stávky může být zvýšení mezd, zlepšení pracovních podmínek, odpor proti vládním reformám, nebo vyjádření nesouhlasu s politickým vedením.
Dopady generální stávky
- Ekonomické – Dočasný pokles produkce a ztráty pro firmy i stát.
- Politické – Může vést k jednáním, změnám zákonů nebo i k pádu vlády.
- Společenské – Zvyšuje povědomí o problémech, ale také může vyvolat napětí a konflikty.
Generální stávky se konaly v historii v mnoha zemích a často měly zásadní vliv na politický vývoj.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Změna by podle předkladatelů umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
Argumentaci předkladatelů, že zaměstnavatelé nemají kolikrát možnost neefektivního pracovníka propustit, Středula označil za lež a za flagrantní neznalost zákoníku práce. Návrh podle něj také ohrožuje demokracii v zemi. „Protože právě lidé, kteří třeba kritizují své vedení nebo upozorňují na trestné věci ve firmách, by mohli pomocí tohoto návrhu přijít o práci,“ doplnil.
Středula také odmítl, že by odstupné zabránilo ztížení situace zaměstnance a jeho rodiny a umožnilo mu například zahájit vlastní podnikání nebo se přestěhovat za prací do jiného města, jak podle něj uvádí návrh. „Pokud by měl samozřejmě příjem poslance, tak se do dá zvládnout s takovýmto polštářem. Ale jestliže máte 25.000 korun čistého a na to nastavíte šestiměsíční odstupné, tak se dostanete na 150.000 korun,“ uvedl Středula. Doplnil, že některé firmy se samy dokážou se svými zaměstnanci dohodnout i na vyšším odstupném.
Generální stávce dnes vyjádřily podporu například také odborový svaz KOVO, Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství nebo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.
Podle úterního stanoviska ČMKOS je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Odvolávají se na na nález Ústavního soudu z roku 2018, podle něhož se do uspokojivých pracovních podmínek zahrnuje mimo jiné i ochrana proti svévolnému propouštění.
Například ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková se ale domnívá, že důvodů pro výpověď bez zákonem stanoveného důvodu je řada. „Toto právo má nyní pouze zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv,“ řekla ČTK už dříve. Zdůraznila, že výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon.
Protesty kvůli možnému uzákonění výpovědi bez udání důvodu odbory hrozily už dříve. Uspořádaly proti propouštění bez důvodu i petici, kterou podepsalo přes 50.000 lidí.
Zdroj: ČTK