Protilátky proti covidu-19 ochránily lidské srdce.
Před pěti lety, kdy se v tuzemsku začal šířit koronavirus, se brněnský biolog Omar Šerý dostal do širšího povědomí jako ředitel firmy vyvíjející diagnostické soupravy pro zjištění viru. Mnozí se také na nákazu u společnosti Elisabeth Pharmacon testovali. Vědec působící na Masarykově univerzitě se v době pandemie soustředil i na výzkum toho, co udělal virus v těle lidí, kteří zemřeli. Spolu s dalšími autory před pár měsíci publikovali studii, ze které plyne, že u nakažených bez protilátek se virus v srdci dokázal množit. Protilátky naopak nakažené před průnikem viru do srdce ochránily.
I když je covid-19 známý především tím, že způsobuje problémy s dýchací soustavou, může postihnout i srdce a způsobit komplikace, jako je srdeční selhání. Snahou lékařů a vědců bylo vysvětlit příčinu úmrtí u lidí, kteří komplikacím podlehli. „Hledali jsme virus v různých částech těla a snažili se objasnit, jakým mechanismem virus úmrtí způsobil,“ řekl Šerý ČTK.
V době pandemie analyzovali 91 lidí, kteří na covid-19 zemřeli. Zjistili, že u 44 procent byl virus přítomen také v srdeční tkáni. U lidí, kteří měli v krvi protilátky typu IgG a IgM, byla šance, že se virus dostane do srdce, výrazně menší. Přítomnost těchto protilátek snižovala riziko průniku do srdeční tkáně až čtyřnásobně.
U lidí bez protilátek virus do srdce pronikl. Do buněk se dostává pomocí svého povrchového Spike proteinu, který se váže na receptor ACE2 na povrchu buněk. Tento receptor se nachází nejen v plicích, ale i v srdci, což vysvětluje, proč covid-19 často postihuje i srdce. „Spike protein totiž může vyvolat fúzi – splynutí srdečních svalových buněk, což vede ke vzniku obrovských, nefunkčních buněk, které se již nedokážou správně stahovat a tím se zhoršuje schopnost srdce pumpovat krev,“ řekl Šerý.
Virus napadením srdečních buněk může také způsobit zánět srdeční tkáně nebo ovlivnit elektrické signály v srdci, což nakonec vede k negativnímu ovlivnění srdečních funkcí. Výzkum, jenž ukazuje, co přesně virus v srdci nakaženého dělá, pomáhá pochopit i příznaky takzvaného long covidu. U mnoha lidí totiž i po vyléčení z nákazy přetrvávají srdeční potíže, které se projevují jako únava, dušnost nebo bolest na hrudi. Důležité podle biologa je, aby tito lidé byli pečlivě sledováni odborníky.
Výzkumníci zjistili, že i nízké hladiny protilátek dokázaly srdce ochránit. Překvapivým zjištěním nicméně bylo, že vysoké hladiny protilátek mohou zároveň souviset s vážnějším průběhem nemoci. Prokázaly se u pacientů, kteří zemřeli na plicní embolii, tedy ucpání plicní tepny nebo jejích větví. „Primární příčinou smrti na covid-19 mohla být přehnaná imunitní odpověď popisovaná jako tzv. cytokinová bouře,“ dodal Šerý.
Výzkum pomáhá lépe pochopit, jak viry ovlivňují lidské zdraví. Poznatky lze následně využít při prevenci onemocnění a při péči o pacienty, kteří například trpí postcovidovým syndromem.
Zdroj: ČTK