Ukrajinci jsou pro Čechy přijatelnějšími sousedy než Rusové.
Ukrajinci jsou pro Čechy přijatelnějšími sousedy než Rusové, vyplývá z výsledků lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Před ruským vpádem na Ukrajinu před třemi lety tomu bylo naopak. Z cizinců mají Češi nejpozitivnější vztah ke Slovákům. Naopak nejméně akceptovatelní coby sousedé jsou pro ně lidé z Blízkého východu a Afriky, ale i Romové.
Vztah veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dotazem, jak by snášeli, kdyby měli za souseda člověka vybrané národnosti či etnika. Slováci by jako sousedé nevadili 93 procentům Čechů. Jsou tak nejpřijatelnější skupinou cizinců.
Následují lidé pocházející z vyspělých zemí. Mít za souseda Angličana by nevadilo 83 procentům Čechů, Američan by byl přijatelný soused pro 81 procent respondentů průzkumu a Francouz pro 79 procent. Bydlet vedle Němce či Chorvata by nevadilo shodně 73 procentům Čechů.
Výzkum ukazuje, že ve společnosti výrazně vzrostla akceptace Vietnamců. Zatímco v roce 2005 by Vietnamce za souseda přijalo bez problémů 30 procent Čechů, letos v lednu to bylo už 71 procent.
Na opačném konci pomyslného žebříčku akceptovatelnosti stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle Afghánce, Araba, Syřana či Súdánce si dovede představit méně než čtvrtina Čechů.
Dlouhodobě negativní postoj si česká veřejnost uchovává vůči Romům. Jejich přijatelnost coby sousedů dosahuje 24 procent, což je podobné jako u cizinců z arabského světa.
„Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti,“ uvádí autoři výzkumu. Změny v postojích však zaznamenali zejména uprostřed pomyslného žebříčku.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině klesla u české veřejnosti přijatelnost Rusů jako sousedů, čímž byl přerušen rostoucí trend z předchozího desetiletí. Letos v lednu si podle výzkumu STEM dovedla představit Rusa za souseda přibližně třetina Čechů, zatímco v roce 2016 to byla polovina. „Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů,“ konstatuje STEM.
U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by bez problémů přijal jako souseda člověka z této země pouze každý desátý Čech, letos v lednu se přijatelnost Ukrajinců zvýšila na 46 procent. To je o 11 procentních bodů více než v případě Rusů. Před ruským útokem na Ukrajinu v únoru 2022 přitom byla situace opačná.
Kromě přijatelnosti jednotlivých národností zajímal autory výzkumu i názor veřejnosti na udělování českého občanství cizincům. Že by každý člověk žijící v ČR měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost nebo etnický původ, si myslí 38 procent dotázaných. Obdobný podíl respondentů vyjádřil názor, že každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Podle necelých dvou třetin respondentů představují cizí státní příslušníci s pobytem v Česku příliš velké bezpečnostní riziko.
Výzkum provedla agentura STEM mezi 16. a 25. lednem. Na otázky odpovědělo 1034 respondentů starších 18 let.
Zdroj: ČTK