Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.
Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území města Karlovy Vary, Plzně, Brna, Ostravy, Hlavního města Praha, atd., popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území města.
Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán města Karlovy Vary je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území města Karlovy Vary.
Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví prováděcí právní předpis. Detailní četba a orientace v územním plánu není potřebná.
Ty nejdůležitější informace a ustanovení územního plánu:
1) Způsob stavebního využití
Způsob stavebního využití stanovuje katastrální úřad a dále územní plán oblasti, kde je určen charakter oblasti.
Pro účely KN rozlišujeme tyto druhy pozemků:
- orná půda (kód 2)
- chmelnice (kód 3)
- vinice (kód 4)
- zahrada (kód 5)
- ovocný sad (kód 6)
- trvalý travní porost (kód 7)
- lesní pozemek (kód 10)
- vodní plocha (kód 11)
- zastavěná plocha a nádvoří (kód 13)
- ostatní plocha (kód 14)
2) Struktura funkčního využití území:
- Z hlediska funkčního využití jsou v řešeném území rozlišovány části území určené k zastavění a části území nezastavitelné.
- Území zastavitelné tvoří v souhrnu současně zastavěné území obce, části území určené k zastavění a části území nezastavitelné obklopených územím určeným k zastavění.
- Území určené k zastavění tvoří:
a) nízkopodlažní bydlení venkovského typu
b) smíšená venkovská bydlení
c) hromadné bydlení středně podlažní
d) obslužná sféra
e) zemědělská výroba
f) zemědělská výroba specifická
g) sportovní a rekreační plochy
h) drobná výroba a služby
i) chatová zástavba
j) dopravní plochy s indexem konkrétní funkce
k) místní obslužné komunikace
l) silnice II. třídy
m) silnice III. třídy
n) silnice I. třídy
o) místní komunikace s upraveným režimem
p) veřejné účelové komunikace
q) areál, golf
3) Území nezastavitelné tvoří:
a) veřejná zeleň
b) doprovodná a rozptýlená zeleň
c) zahrady v obytné zóně
4) V rámci jednotlivých území se stanovuje:
a) charakteristika území
b) přípustné využití území, činnosti a stavby
c) nepřípustné využití území činnosti stavby
d) pravidla pro uspořádání území uvedené v definicích kapitoly A závazné části územního plánu
Při umisťování stavby na hranici funkčních ploch musí být vždy přihlédnuto k funkci navazující zóny.
Používané stavební rozměry
Používané stavební rozměry určují počet podlaží, koeficient zastavěnosti, plocha podlaží a konstrukční výšky. Množství počtu podlaží může být regulováno buď nejvyšší hranicí, nebo maximálním množstvím podlaží v územním plánu, který je pevně stanovený. Definice množství a rozměr podlaží určují jednotlivé stavební úřady a stavební zákon. Koeficient zastavěnosti určuje poměr mezi zastavěnou plochou a plochou pozemku. V každém územním plánu je určený poměr, kolik metrů čtverečných je dovoleno zastavět na ploše pozemku.
Koeficient zastavěnosti, tento koeficient určuje, jaká plocha pozemku může být zastavěná v poměru k celému pozemku. Koeficient zastavěnosti, nebo také koeficient zeleně určuje příslušný územně plánovací úřad.
V další části této minisérie týkající se problematiky územního plánování se budeme zabývat mírou využití území.