Recyklace ministrů jako změna po ZMĚNĚ? Andrej Babiš představil členy své stínové vlády. Členy stínové vlády ANO je pět ministrů předchozí koalice s ČSSD včetně Aleny Schillerové jakožto ministryně financí či Karla Havlíčka jako ministra průmyslu a obchodu.
Teoreticky je sice smyslem stínové vlády demonstrovat z pozice vedoucí opoziční síly svoji připravenost, předkládat alternativní řešení, a schopnost s daným týmem převzít moc v zemi. Babišova stínová vláda k tomu bude využívat své tiskové konference, které mají následovat vždy den po jednání vládního kabinetu. Lze očekávat, že zde budou stínoví ministři podrobovat kroky vlády kritice a mohou přitom předkládat i nereálná řešení, stejně, jako to dělala nynější vládní pětka, dokud ještě byla v opozici.
V českých podmínkách je stínová vláda ve skutečnosti jen marketingový tah, tím spíše v současné době. Stínovou vládu vytvořil svého času rovněž Miloš Zeman, ale i Václav Klaus nebo Mirek Topolánek. Z těchto stínových ministrů se později mnohdy stali ministři skuteční. Andrej Babiš se po volbách ani příliš nepokoušel hledat parlamentní většinu a ucházet se o mandát sestavit vládu, což mu mimochodem vytknul i prezident Zeman.
Opoziční ANO, byť nejsilnější parlamentní subjekt, neměl s novým složením parlamentu partnera, se kterým by mohl sestavit vládu. Na tom se od voleb nic nezměnilo, takže jediným smyslem Babišovy stínové vlády je nezapadnout, být vidět i v opozici. I to je ovšem závislé na přízni médií, jak o opozici budou média informovat, zda budou zveřejňovat jejich rozhovory, jaké jim budou klást otázky, zda budou stínoví ministři zváni do diskusních pořadů.
Nejsem si jistá, zda skutečnost, že Babiš do své stínové vlády nenominoval svého snad nejbližšího parťáka Faltýnka je výsledkem spíš Babišovy sebereflexe nebo jen vypočítavosti.
Autor: Jana Marková, soukromá podnikatelka a absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého
