Výročí 105 let od vzniku Československa si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zástupci Parlamentu Jan Skopeček (ODS) a Jiří Drahoš (za STAN) či pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Pietního aktu se zúčastnili i zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Všichni přítomní uctili minutou ticha památku padlých vojáků.
Pavel také k dnešnímu dni propůjčil praporu podpory nasaditelných sil bojový prapor. Velitelství pozemních sil pak prezident propůjčil čestné jméno generála Vojtěcha Borise Luži. Generál Luža byl legionář první světové války a čelný představitel československého protifašistického odboje. Účastnil se jako příslušník legií bitvy u Zborova. V prvorepublikové armádě zastával řadu velitelských funkcí. Za okupace se podílel na odbojové činnosti, a to za pomoci blízkých členů Sokola a vojáků. V říjnu 1944 byl v části Přibyslavi Hřiště na Havlíčkobrodsku zastřelen v boji s protektorátními četníky.
Pietní akt na Vítkově trval zhruba půl hodiny. Zakončil ho pochod jednotek, během kterého přeletěly nad památníkem dva stíhací letouny Gripen a také tři vojenské helikoptéry.
Akce k založení republiky se dnes konají i na dalších místech republiky. Pavel dnes v poledne rovněž jmenuje nové generály a večer udělí státní vyznamenání. Některé památky a státní instituce pořádají dny otevřených dveří.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.
Vzpomínkový akt se uskuteční také například v Lánech, Brně, Pardubicích, Plzni, Turnově nebo v Litomyšli, kde bude spojený s výstavou a jízdou historických vozidel.
Zdroj: ČTK