Přinášíme vám denní souhrn událostí z domova – 4. 6. 2021
Opozice: Hlasování o nedůvěře mělo smysl, přestože jej vláda ustála
Schůze Sněmovny k hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu měla smysl, přestože menšinová vláda ANO a ČSSD dalšímu pokusu o svržení odolala, shodli se předsedové opozičních KDU-ČSL, Pirátů, STAN i TOP 09. Prokázalo se, že se vláda opírá nepřímo i o důvěru poslanců KSČM, míní lidovecký šéf Marian Jurečka. I hlasováním o nedůvěře vláda přijala zodpovědnost za nezvládnutou pandemii, uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle šéfa STAN Víta Rakušana se při debatě ukázalo, kdo jaké názory skutečně má. Politici to řekli novinářům po čtvrtečním hlasování ve Sněmovně.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a dnes při hlasování opustili jednací sál. Ke svržení vlády se tak v dolní komoře nenašlo potřebných nejméně 101 hlasů. K hlasování se poslanci dostali po 12 hodinách debaty. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále. Vedle komunistů nehlasovali ani někteří poslanci ANO a ČSSD, pirátka Lenka Kozlová, která se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů, a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. (Zdroj: ČTK)
Aktuální volební průzkum: Volby by vyhráli Piráti se STAN, Přísaha blízko pěti procent
Pokud by se v květnu konaly sněmovní volby, zvítězila by v nich koalice Pirátů a STAN, vyplývá z dnes zveřejněného volebního modelu agentury Ipsos. Hlas by jí dalo 23,7 procenta voličů, což je o více než čtyři procentní body horší výsledek než v dubnu. Mírně si naopak polepšila koalice Spolu, tvořená ODS, lidovci a TOP 09, která by ve volbách skončila jako druhý nejsilnější subjekt. Na třetí místo by odsunula hnutí ANO. Do Sněmovny by se dostala ještě SPD a komunisté.
Koalice Spolu by v květnu podle modelu získala ve volbách 23,1 procenta hlasů, zatímco o měsíc dříve to bylo 21,7 procenta. Hnutí ANO by v květnu odevzdalo hlas 22,1 procenta voličů, což je srovnatelný výsledek s dubnovým modelem, ze kterého ale vládní hnutí vycházelo jako druhý nejsilnější subjekt. Hnutí SPD by v květnu dalo hlas 10,2 procenta voličů, odhaduje volební model Ipsos. Pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by podle něj překročila ještě KSČM se ziskem 5,8 procenta hlasů. Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by v květnu odevzdalo hlas 4,3 procenta voličů, čímž by o 0,2 procentního bodu předběhlo ČSSD. Ostatní strany a hnutí mají již zanedbatelnou podporu a do sněmovny se nejspíš nedostanou. (Zdroj: ČTK)
Komunisté (neformální člen vlády Andreje Babiše) zahájili sněmovní kampaň se sloganem Šance na nový začátek
Se sloganem Šance na nový začátek a programem shrnutým do pěti priorit zahájila dnes na pražském Střeleckém ostrově kampaň do sněmovních voleb KSČM. Předseda strany Vojtěch Filip při představení programu a lídrů kandidátek řekl, že volba KSČM znamená jistotu pro budoucnost. Strana se podle něj ale nestydí ani za svou minulost a to, že v posledních letech tolerovala vládu ANO a ČSSD.
Filip uvedl, že komunisté mají za sebou řadu kampaní, ale i úkolů, které zvládli. V posledních 30 letech podle něj KSČM dokázala hrát roli konstruktivní opozice, ale také vedoucí roli v krajích a městech. “Je schopná nést odpovědnost za vývoj v celém státě,” řekl. Komunisté se podle něj nestydí, že v posledních třech letech tolerovali vládu Andreje Babiše (ANO), připouští si svou odpovědnost za vládní politiku, i když přímo v kabinetu nebyli. Mezi pět priorit komunistické kampaně, označených jako 5P, patří pomoc potřebným, péče o děti, podmínky pro život v bezpečí, právo na důstojný život a příroda a životní prostředí. (Zdroj: ČTK)
Trestní stíhání Mynáře pokračuje, státní zástupce jeho stížnost zamítl
Trestní stíhání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře pokračuje, policie ho viní z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Státní zástupce zamítl jeho stížnost. Krajské státní zastupitelství v Brně o tom informovalo na svém webu. Mynáře přímo nejmenuje, podle informací ČTK se však jedná o něj. Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Kancléř Mynář popírá, že by spáchal trestný čin.
Trestní stíhání se týká dotace na penzion v Osvětimanech. Podle dřívějších informací úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, který spravuje rozdělování části dotací EU, v minulosti přidělil Mynářově firmě Clever Management evropskou dotaci šest milionů korun na jeho stavbu. Po kontrole financování, při které narazil na pochybnosti, úřad požádal policii o prověření dotace. Firma Clever Management podle úřadu v žádosti o dotaci v rozporu s instrukcemi neuvedla, že stavbu už dřív dotovalo ministerstvo školství. Tuto dotaci obdrželo občanské sdružení Chřibák, které stavbu zahájilo. (Zdroj: ČTK)
Piráti zaslali Babišovi předžalobní výzvu, aby se omluvil za lež
Piráti dnes zaslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) předžalobní výzvu, ve které ho vyzvali k omluvě za šíření lži, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. Piráti o výzvě informovali dnes v tiskové zprávě. Reagují tím na Babišův čtvrteční příspěvek na twitteru a žádají ho, aby lživé tvrzení ze sociální sítě stáhl. Babiš navíc podle nich občany straší. Premiér ČTK sdělil, že ho krok Pirátů pobavil, dál se podle něj chovají jako “profesionální udavači”.
Na sociálních sítích se ve čtvrtek po premiérově vystoupení ve Sněmovně rozpoutala debata o rozporu v postoji premiéra ke sdílené ekonomice. Babiš se ve čtvrtek v projevu ohradil proti Pirátům se slovy: “My nechceme sdílet naši zemi”. V knize svých vizí přitom před několika lety napsal, že lidé budou brzy sdílet automobily, byty a chaty. Tento rozdíl pak Babiš na twitteru vysvětloval tím, že mu jde o dobrovolné sdílení. “Ne povinně, jak to mají v plánu Piráti, co chtějí nejdřív mapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta,” napsal na twitteru. (Zdroj: ČTK)
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v ČT: Nevíme přesně, kolik vakcín v létě dostaneme
Česko nemá přesné informace o tom, kolik výrobci dodají dávek vakcíny proti covidu-19 v červenci, srpnu a dalších měsících. V České televizi to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle dat o dodávkách, které má ČTK k dispozici, se v červnu počítá se třemi miliony až 3,23 milionu dávek. To by stačilo na očkování více než 100.000 dávek denně každý červnový den.
“My v tuto chvíli víme jen, jaké budou dodávky v červnu. Nevíme stoprocentně, co bude v červenci, v srpnu. Ty firmy, které nám dodávají, zkrátka tyto informace nedávají s takovýmto předstihem,” řekl ministr Vojtěch. Objednávky vakcín stanovila v lednu vládní očkovací strategie, Očekávané červnové dodávky by mohly umožnit očkovat 100.000 dávek každý den. Zatím ale byla podle dat o očkování tato hranice překročena v posledních sedmi pracovních dnech kromě pondělí. O víkendu se ale očkuje méně, v poslední sobotu to bylo přes 46.000 dávek a v neděli 32.000 dávek. (Zdroj: ČTK)
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: Povinnost žáků mít roušku ve třídách v pondělí neskončí
Povinnost pro žáky mít kvůli koronaviru zakrytý nos a ústa při výuce v pondělí neskončí, řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v České televizi (ČT). Možnost zrušení povinnosti od příštího týdne zmínil počátkem tohoto týdne ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vojtěch uvedl, že s Plagou a hygieniky by měl v pondělí znovu jednat, záležet bude na vývoji epidemiologické situace.
Vojtěch dříve navrhoval, aby povinnost roušek a respirátorů i při výuce ve třídách zůstala až do konce školního roku. Ministr školství ho ale oslovil s tím, že by roušky nemusely být povinné ve třídách při frontální výuce, pokud žáci sedí v lavicích. Tento návrh dnes Vojtěch označil za kompromisní variantu. “Budeme o tom ale ještě jednat i na základě vývoje epidemické situace, slíbili jsme si s panem ministrem školství, že se k tomu vrátíme v příštím týdnu,” řekl. Od pondělí podle něj změna nebude, ten den by se o tom teprve mělo jednat, dodal. (Zdroj: ČTK)
Počasí: Část ČR v sobotu zasáhnout bouřky, místy s krupobitím
V jihozápadní polovině České republiky se v sobotu odpoledne budou místy vyskytovat bouřky s intenzivním deštěm, případně krupobitím. Déšť může rozvodnit malé toky a zatopit podchody nebo sklepy, hrozí také nebezpečí zásahu bleskem. Večer pak budou bouřky slábnout, informoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jeho upozornění před bouřkami platí od sobotního poledne do 21:00 pro velkou část Středočeského a Ústeckého kraje, pro Prahu a Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Jihomoravský kraj a Vysočinu. Při bouřkách meteorologové očekávají srážky s úhrny kolem 30 milimetrů. (Zdroj: ČTK)
Počet případů v ČR dál klesá, poprvé od září nikdo s covidem nezemřel
Ve čtvrtek laboratoře v Česku potvrdily 430 případů koronaviru. Je to o 75 méně než před týdnem a zároveň nejmenší čtvrteční přírůstek od konce srpna. Vyplývá to z informací ministerstva zdravotnictví. Podle dat, která se ještě mohou časem měnit, v souvislosti s covidem ve čtvrtek nezemřel v Česku žádný člověk. To se stalo naposledy 2. září loni, tedy před devíti měsíci.
Dávku očkování proti nemoci covid-19 dostalo ve čtvrtek 109.547 lidí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se po dohlášení aplikovaných dávek za středu zvýšil denní rekord v očkování na 112.231. Podle dat na webu ministerstva více než 100.000 očkovacích dávek za den zdravotníci rozdali už minulý týden od středy do pátku a také v tomto týdnu v úterý a ve středu. Od půlnoci na dnešek se mohou k očkování začít na webu registrovat mladí lidé od 16 do 29 let. (Zdroj: ČTK)
Ministerstvo financí navrhuje na rok 2024 pro obranu výrazně méně než slibovaná 2 pct.
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého HDP. ČTK to dnes potvrdil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO. Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.
Rozpočet na armádu má každý rok podle Žurovce růst. Příští rok by to mělo být 90,7 miliardy korun, v roce 2023 by to bylo 95 miliard a v roce 2024 plánované výdaje činí 99,5 miliardy korun. V přepočtu na HDP by to představovalo příští rok 1,45 procenta, o rok později 1,46 procenta a v roce 2024 pak 1,47 procenta. Je to méně, než kolik počítal rozpočtový výhled z minulého roku. “Je nutné připomenout, že materiál vychází z dohody vládní koalice,” uvedl mluvčí ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu z tohoto týdne. Dodal, že se o něm ještě bude jednat. “Jde o velmi ranou fázi příprav státního rozpočtu,” poznamenal. (Zdroj: ČTK)