Internet a frustrace tlačí mladé muže k radikalizaci, varují odborníci.
Mladí muži jsou v online prostředí čím dál častěji náchylní k radikalizaci. Podle odborníků za tím stojí kombinace psychologických i technologických faktorů – nejistota, frustrace, touha po identitě a algoritmy, které zesilují extrémní obsah. Na rizika tohoto trendu upozorňují psychologové i experti na extremismus, které oslovila ČTK.
Ve věku, kdy si mladí muži utvářejí svou identitu a hledají přijetí, jsou podle expertů obzvlášť zranitelní. V online diskusních fórech často nacházejí jednoduchá vysvětlení složitých problémů. Za příčiny vlastních neúspěchů pak viní například ženy, menšiny, vládu nebo společnost jako celek. Algoritmy na sociálních sítích jim navíc postupně podsouvají stále extrémnější obsah, čímž je izolují od vyvážených a kritických názorů.
Velkou roli v tomto procesu hrají tzv. manosférické komunity – internetové subkultury sdružující muže, kteří se cítí být společností utlačováni. Patří sem například incelové (neúspěšní v lásce), stoupenci hnutí MGTOW („Muži jdoucí vlastní cestou“) či tzv. Red Pill, kteří tvrdí, že feminismus je ve skutečnosti formou útlaku mužů.
„Tyto skupiny často normalizují misogynii, tedy nenávist k ženám. Mnohdy se jejich názory prolínají s pravicovým extremismem a mohou být odrazovým můstkem k ještě radikálnějším ideologiím,“ upozorňuje Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle psycholožky Evy Klusové mladí muži vyhledávají stále extrémnější obsah i proto, že jim emocionálně více vyhovuje – poskytuje rychlá, „uspokojující“ vysvětlení a dává pocit sounáležitosti. Zároveň ale může být těžké určit, kdy už takové názory překračují hranici do extremismu. „Toxická maskulinita je určitým extrémem, ale většina mužů ji nepraktikuje,“ říká Petr Pavlík z Fakulty humanitních studií.
Radikalizaci nelze podle odborníků řešit jedním opatřením. Je potřeba kombinovat výchovu, prevenci a podporu v rodinách, školách i společnosti jako celku. „Za sebe považuji radikalizaci mladých mužů za největší riziko ze všech skupin ohrožených extremismem,“ říká Klusová. Podle ní je agresivita těchto mladíků patrná nejen na internetu, ale i v reálném světě.
Rostoucí problém potvrzují i oficiální zprávy. Podle Ministerstva vnitra ČR se v roce 2024 projevoval vzestup radikalizace zejména u mladistvých a mladých lidí bez jasné ideologické příslušnosti. Zvláště riziková je podle expertů samostatná radikalizace bez přímé vazby na organizovaná hnutí.
„Bezpečnostní složky upozorňují na vliv zahraničních propagandistických sítí, které cíleně oslovují zranitelné mladé muže prostřednictvím platforem jako Telegram či TikTok,“ varuje Charvát. Cílem je často vyvolat nenávist a motivovat k násilným činům.
Na konci června policie ve spolupráci s kontrarozvědkou zadržela pětici mladých lidí, kteří na sociálních sítích propagovali Islámský stát a šířili nenávist vůči menšinám včetně LGBT+ a Židů. Některým nebylo ani 15 let. Dva z nich se podle vyšetřovatelů pokusili v lednu 2024 zapálit brněnskou synagogu.
Podle odborníků je třeba těmto trendům věnovat zvýšenou pozornost. Včasná podpora, zdravé vzory a otevřená komunikace mohou být klíčem k tomu, aby se zklamaní a nejistí mladí muži nestávali terčem extremistických ideologií.
REDAKCE / Zdroj: ČTK