US odmítl stížnost dívky, která chtěla volit v 17 letech.
Ústavní soud zamítl stížnost sedmnáctileté dívky, která usilovala o možnost volit dříve, než dosáhne věku 18 let. Dívka se snažila domoci svého zapsání do seznamu voličů a navrhla také zrušit části volebních zákonů, jež podmiňují aktivní volební právo dosažením plnoletosti. Soud její návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný a konstatoval, že stanovení věkové hranice pro výkon volebního práva je plně v kompetenci zákonodárné moci.
Dívka původně požádala Městský úřad v Berouně, aby ji zapsal do stálého seznamu voličů. Úřad její žádost zamítl s odůvodněním, že nesplňuje zákonem stanovenou podmínku – věk minimálně 18 let. Následně se obrátila na Krajský soud v Praze, který její návrh rovněž odmítl. Podle soudu jsou zákonné požadavky jasné a volební právo přísluší pouze osobám, které jsou plnoleté v den voleb.
Po neúspěchu u krajského soudu dívka podala ústavní stížnost. Argumentovala mimo jiné tím, že věkové omezení porušuje princip rovnosti a představuje diskriminaci na základě věku. Poukazovala na to, že mladí lidé jsou plošně vyloučeni z politického rozhodování bez individuálního posouzení jejich způsobilosti. Tvrdila, že to vede k marginalizaci mladé generace a k přehlížení jejich zájmů, například v oblasti rodinné politiky. Zmínila i demografické změny a rostoucí vliv seniorů na volební výsledky.
Ústavní soud její námitky neuznal. Podle usnesení, které připravil senát se zpravodajem Jaromírem Jirsou, je hranice 18 let legitimní podmínkou, jež odráží předpoklad určité osobní zralosti a zkušenosti. „Stanovení základních parametrů státu, včetně volebního věku, je věcí ústavodárce, nikoli soudní moci,“ uvedl soud. Věková hranice je navíc výslovně uvedena v ústavě u voleb do Poslanecké sněmovny i při volbě prezidenta, a stejný požadavek obsahují i další volební zákony.
Soud zdůraznil, že jeho rozhodnutí neznamená, že současné nastavení je jediné možné nebo ideální. Otázky tohoto typu však mají být řešeny politickou cestou prostřednictvím změny zákonů, nikoliv zásahy soudní moci. „Stěžovatelkou nastolené otázky spadají do veřejné debaty a zákonodárného procesu,“ uzavřel soud.
V některých zemích, například v Rakousku, mohou volit už šestnáctiletí. Česká republika však zůstává u hranice 18 let, která je mezinárodně považována za běžný standard.
REDAKCE / Zdroj: ČTK