Kraje Ceske republiky

Od začátku příštího roku dojde ke sjednocení územní struktury České republiky a zmizí také dvojí vymezení krajů. Veřejná správa tak bude zase o něco přehlednější.

Kraje v současné podobě definuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb. Na jeho základě bylo s účinností od 1. ledna 2000 vytvořeno 14 vyšších územních samo­správných celků, které z pohledu mezinárodní klasi­fikace statistických územních jednotek Evropské unie zároveň představují úroveň NUTS 3.

Úpravy názvů a hranic

K uvedenému datu vzniklo 13 nových krajů, čtrnác­tou jednotku tvoří území hlavního města Prahy. Od sídelních měst krajských úřadů se tehdy odvodily ná­zvy nových krajů (s výjimkou Středočeského kraje). Postavení samosprávných krajů, úkoly a podmínky jejich činnosti, samosprávné orgány apod. byly pak stanoveny zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, (kraj­ské zřízení) ze dne 12. dubna 2000, který nabyl účin­nosti dnem zvolení nových zastupitelstev krajů, tedy 12. listopadem 2000.

V roce 2001 došlo k přejmenování čtyř krajů. Br­něnský kraj se od té doby (staro)nově nazývá Jiho­moravským krajem, Budějovický kraj byl nahrazen Jihočeským krajem a Ostravský kraj se stal Morav­skoslezským. Původně Jihlavský kraj se přejmenoval na Vysočinu a v roce 2011 pak na Kraj Vysočina.

Území krajů během celého období zůstávalo poměrně stabilní, kromě několika menších úprav. Na žádost obcí došlo v roce 2005 k přesunu 25 obcí (s cca 7,0 tis. obyvateli) z Kraje Vysočina do Jiho­moravského kraje a tří obcí (s cca 4,3 tis. obyva­teli) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další úpravy hranic krajů začátkem roku 2016 souvisely se zrušením vojenského újezdu Brdy a se zmenšením území dalších čtyř vojenských újezdů (Boletice, Hradiště, Březina a Libavá). Změny hra­nic nastaly mezi Středočeským a Plzeňským kra­jem, Karlovarským a Ústeckým krajem, Jihomorav­ským a Olomouckým krajem a mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Jednalo se však pouze o přesuny menších území, na nichž bydlelo maxi­málně 20 obyvatel.

Jak to bylo kdysi

Území Čech, Moravy a Slezska bylo členěno do krajů již v polovině 19. století, tehdejší kraje měly podob­nou strukturu jako dnes. Po jejich zrušení v letech 1867–1868 se staly základem administrativního čle­nění země okresy, a to až do roku 1948. V roce 1949 byly zrušeny historické země a poprvé od roku 1868 obnoveno krajské zřízení. Vzniklo tak 13 krajů, při­čemž hlavní město Praha tvořilo samostatnou územní jednotku.

Při územní reformě v roce 1960 došlo opět ke změně, kdy kraje (i okresy) byly nahrazeny sedmi novými kraji a jednou samostatnou územní jednot­kou na území hlavního města Prahy. Takto defino­vané kraje právně existovaly až do současné doby.

Změny územní struktury od 1. 1. 2021

Na základě nutnosti vyřešení některých problémů v územně správní struktuře České republiky byl kon­cem ledna letošního roku přijat zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvi­sejících zákonů, (zákon o územně správním členění státu) s účinností od 1. ledna 2021. Tento nový zá­kon přináší hned několik změn. Především ukot­vuje základní jednotky územního uspořádání státu. Území České republiky se člení na správní obvody krajů, tyto jsou definovány výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností (s výjimkou hlavního města Prahy). Správní obvod obce s rozšířenou pů­sobností (SO ORP) je pak vymezen úplným výčtem obcí a vojenských újezdů, které do tohoto území ná­ležejí. Okresy (jako evidenční a statistické jednotky) jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností, které do příslušného okresu náležejí. V hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vy­mezeny obvody (10 obvodů), a to výčtem správních obvodů městských částí.

Zákon rovněž řeší neskladebnost v územně správ­ním členění státu. Konkrétně se jednalo o 33 obcí, jejichž vlivem zasahují území SO ORP do více okresů. Nově tak došlo k začlenění těchto obcí tak, aby byla zajištěna plná územní skladebnost obcí do SO ORP, okresů i krajů, a tím byl jednak výkon veřejné správy přehlednější pro občany, jednak došlo ke zjednodušení práce s daty za tato území.

V neposlední řadě byla tímto zákonem zrušena řada právních norem vztahujících se k územně správnímu uspořádání státu. Mimo jiné se ruší i zá­kon č. 36/1960, čímž zmizí dvojí vymezení krajů, kdy „staré“ kraje z roku 1960 jsou dosud součástí právního řádu paralelně s „novými“ kraji podle ústavního zákona z roku 1997.

Zdroj: Český statistický úřad / Statistika & MY

Mohlo by Vás zajímat
Novinky na Zprávy ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *