Od začátku příštího roku dojde ke sjednocení územní struktury České republiky a zmizí také dvojí vymezení krajů. Veřejná správa tak bude zase o něco přehlednější.
Kraje v současné podobě definuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb. Na jeho základě bylo s účinností od 1. ledna 2000 vytvořeno 14 vyšších územních samosprávných celků, které z pohledu mezinárodní klasifikace statistických územních jednotek Evropské unie zároveň představují úroveň NUTS 3.
Úpravy názvů a hranic
K uvedenému datu vzniklo 13 nových krajů, čtrnáctou jednotku tvoří území hlavního města Prahy. Od sídelních měst krajských úřadů se tehdy odvodily názvy nových krajů (s výjimkou Středočeského kraje). Postavení samosprávných krajů, úkoly a podmínky jejich činnosti, samosprávné orgány apod. byly pak stanoveny zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení) ze dne 12. dubna 2000, který nabyl účinnosti dnem zvolení nových zastupitelstev krajů, tedy 12. listopadem 2000.
V roce 2001 došlo k přejmenování čtyř krajů. Brněnský kraj se od té doby (staro)nově nazývá Jihomoravským krajem, Budějovický kraj byl nahrazen Jihočeským krajem a Ostravský kraj se stal Moravskoslezským. Původně Jihlavský kraj se přejmenoval na Vysočinu a v roce 2011 pak na Kraj Vysočina.
Území krajů během celého období zůstávalo poměrně stabilní, kromě několika menších úprav. Na žádost obcí došlo v roce 2005 k přesunu 25 obcí (s cca 7,0 tis. obyvateli) z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tří obcí (s cca 4,3 tis. obyvateli) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další úpravy hranic krajů začátkem roku 2016 souvisely se zrušením vojenského újezdu Brdy a se zmenšením území dalších čtyř vojenských újezdů (Boletice, Hradiště, Březina a Libavá). Změny hranic nastaly mezi Středočeským a Plzeňským krajem, Karlovarským a Ústeckým krajem, Jihomoravským a Olomouckým krajem a mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Jednalo se však pouze o přesuny menších území, na nichž bydlelo maximálně 20 obyvatel.
Jak to bylo kdysi
Území Čech, Moravy a Slezska bylo členěno do krajů již v polovině 19. století, tehdejší kraje měly podobnou strukturu jako dnes. Po jejich zrušení v letech 1867–1868 se staly základem administrativního členění země okresy, a to až do roku 1948. V roce 1949 byly zrušeny historické země a poprvé od roku 1868 obnoveno krajské zřízení. Vzniklo tak 13 krajů, přičemž hlavní město Praha tvořilo samostatnou územní jednotku.
Při územní reformě v roce 1960 došlo opět ke změně, kdy kraje (i okresy) byly nahrazeny sedmi novými kraji a jednou samostatnou územní jednotkou na území hlavního města Prahy. Takto definované kraje právně existovaly až do současné doby.
Změny územní struktury od 1. 1. 2021
Na základě nutnosti vyřešení některých problémů v územně správní struktuře České republiky byl koncem ledna letošního roku přijat zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů, (zákon o územně správním členění státu) s účinností od 1. ledna 2021. Tento nový zákon přináší hned několik změn. Především ukotvuje základní jednotky územního uspořádání státu. Území České republiky se člení na správní obvody krajů, tyto jsou definovány výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností (s výjimkou hlavního města Prahy). Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) je pak vymezen úplným výčtem obcí a vojenských újezdů, které do tohoto území náležejí. Okresy (jako evidenční a statistické jednotky) jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností, které do příslušného okresu náležejí. V hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vymezeny obvody (10 obvodů), a to výčtem správních obvodů městských částí.
Zákon rovněž řeší neskladebnost v územně správním členění státu. Konkrétně se jednalo o 33 obcí, jejichž vlivem zasahují území SO ORP do více okresů. Nově tak došlo k začlenění těchto obcí tak, aby byla zajištěna plná územní skladebnost obcí do SO ORP, okresů i krajů, a tím byl jednak výkon veřejné správy přehlednější pro občany, jednak došlo ke zjednodušení práce s daty za tato území.
V neposlední řadě byla tímto zákonem zrušena řada právních norem vztahujících se k územně správnímu uspořádání státu. Mimo jiné se ruší i zákon č. 36/1960, čímž zmizí dvojí vymezení krajů, kdy „staré“ kraje z roku 1960 jsou dosud součástí právního řádu paralelně s „novými“ kraji podle ústavního zákona z roku 1997.
Zdroj: Český statistický úřad / Statistika & MY