Hrad Karlštejn je původem středověký královský hrad, nacházející se ve stejnojmenné městysi Karlštejn v okrese Beroun, asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy. Leží rovněž uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras.
Hrad Kárlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb.
V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.
Studniční věž
Hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.
Purkrabství bylo v minulosti mnohokrát přestavováno, dnešní budova pochází z pozdně gotické dostavby Karlštejna v 15. století, původní budova z doby Karla IV. byla stržena v 19. století v rámci rekonstrukce Josefa Mockera. V současnosti slouží správě hradu, slavnostním obřadům obecního úřadu a reprezentačním účelům.
Císařský palác
Palác sloužil v době Karla IV. a Václava IV. jako obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami tzv. fraucimoru.
Mariánská věž
Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel Panny Marie se sakristií. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s biblickými výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. (29. listopad) a na den Nanebevzetí panny Marie. Ke kostelu pak přiléhá kaple sv. Kateřiny, která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy technikou Pietra Dura, nad vchodem se nachází dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.
V prvním patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie Svatováclavské koruny. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení.
Velká věž
Velká věž je spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života svatého Václava a svaté Ludmily se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple svatého Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos.
Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým a svatým Václavem. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako relikviáře.
Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážními službami, které sídlily nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť to byla i jeho zákonitá manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan.
Viniční terasy
Na Kněží hoře, na jejíž jižní straně stojí hrad Karlštejn, se v předhradí nad hospodářským dvorem nacházejí čtyři viniční terasy, které zde byly vybudovány pravděpodobně v 19. století. Součástí areálu jsou též zdi opevnění a zahradní domek. Terasy jsou dlouhodobě nevyužívány a neudržovány. Celkově je tento areál v zanedbaném stavu, zdivo hradeb je na mnoha místech narušené a rozpadá se. Jelikož tyto chátrající objekty jsou součástí památkově chráněného areálu hradu, je hrad Karlštejn uveden v seznamu ohrožených nemovitých památek ČR.
Zdroj: Wikipedia, https://www.hrad-karlstejn.cz/cs