tip na výlet, české památky,

Prázdninové cestování nabízí v České republice tisíce atraktivních cílů. Přes 290 z nich podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Díky dotacím 12,8 miliardy korun mnohá místa z našeho kulturního dědictví prokoukla a zlepšila tak služby návštěvníkům.

„Kultura je finančně čtvrtou největší oblastí podpory v IROP. Jsme si vědomi, že je o kulturní památky nutné pečovat, jsou nedílnou součástí naší společnosti. Zároveň také slouží ke zvýšení turismu. V současné době je právě cestovní ruch kvůli dopadům pandemie na toto odvětví nutné podporovat co nejvíc,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová s tím, že projekty z oblasti kultury tak „předběhly“ jenom silnice druhé a třetí třídy, doprava a oblast vzdělávací infrastruktury.
 
Dobrou zprávou je, že Češi v době pandemických opatření na svoje památky nezapomínají. „I přes dopady opatření spojených s koronavirovou pandemií byl patrný růst návštěvnosti a jsme přesvědčeni, že během letošního léta padnou návštěvnické rekordy,“ uvedl například Eduard Bláha, generální ředitel Lázní Luhačovice.

Luhačovice se vrací k původní kráse

Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji jsou jedním z míst, kam stojí za to se vypravit. Lázeňská kolonáda, hala Vincentky a další objekty jsou nominovány na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jejich revitalizaci jsme podpořili osmaosmdesáti miliony korun z evropských zdrojů. Úpravy se snažily co nejvíc vrátit místu původní vzhled, který předlistopadový režim nerespektoval. Při rekonstrukci byla podstatná idea vzdušnosti a propojení s přírodou ‒ vyjádřená prosklenými plochami, otevřenými atrii a střešními světlíky. Výsledek přinesl hned dvě ocenění, jednak Cenu hejtmana v rámci soutěže Stavba roku Zlínského kraje a také Patrimonium pro futuro za nejlepší počiny v oblasti památkové péče.
 
Návštěvníci mohou v Luhačovicích vidět místa, kam se dřív lidé nedostali, například ochoz haly Vincentka, který se používal jako archiv nebo druhé pítko na místě někdejšího pramene Amandka. Ve dvou nově otevřených atriích si hosté mohou vychutnat kávu, palačinku nebo sklenku vína a navíc si užijí úžasný výhled na náměstí s fontánou.
 
Ve dvou podlažích haly Vincentky vznikly čtyři zcela nové expozice: jedna vysvětluje původ luhačovických minerálek, druhá s názvem Sůl nad zlato se zabývá chemickou stránkou minerální vody, třetí téma přibližuje historii Vincentky a čtvrtá se dívá na místo z hlediska urbanismu a architektury. „K největším zajímavostem expozice patří tři originální fosilie připomínající období, kdy zdejší minerální vody vznikaly. Jedná se o zub třetihorního žraloka megalodona, mamutí stoličku a fosilní stopu,“ zmiňuje Dalibor Chrastina z tiskového odboru Lázní Luhačovice.
 
Na začátku prázdnin v hotelu Jurkovičův dům otevřou nové kabiny se dvěma vanami, kde si hosté můžou dopřát párovou uhličitou koupel. Tuto výjimečnou proceduru zatím nabízeli jenom v původní, takzvané zlaté vaně.
 
Fotografie z rekonstrukce na webu Lázní Luhačovice

Archeologické léto i duchovní poradna patří k historicky důležitému místu

Bezmála stomilionovou dotací podpořil IROP restaurátorskou rehabilitaci Mariánského komplexu ve Staré Boleslavi, která představuje kolébku české státnosti. Komplex tvoří bazilika Nanebevzetí Panny Marie a přilehlé objekty, ochozy za hlavním objektem baziliky, bývalá kaple svatého Benedikta, přilehlá zahrada a bývalý domek kostelníka. „Návštěvnost je opět skvělá. Ale i během covidové éry byla bazilika otevřena, včetně ambitů, a bez průvodce jí denně procházely desítky lidí,“ uvádí Jan Poláček, vedoucí oddělení pro dotační management a koordinaci zadávacích řízení z Arcibiskupství pražského.
 
Přes prázdniny zde plánují různá setkání, přednášky, koncerty nebo archeologické léto. Fungovat zde začala, byť zatím omezeně, duchovní poradna v zahradníkově domku, která po prázdninách plánuje rozšířit svoje služby podle zájmu veřejnosti.
 
Web Poutního místa Stará Boleslav
Videreportáž z Mariánského komplexu

Kde se vzdělávaly urozené děti, teď sami najdete poučení

V rámci rekonstrukce zámeckého areálu ve Slatiňanech, který byl letním sídlem knížecí rodiny Auerspergů, byla obnovena i „šlechtická škola v přírodě“. Zámek nedaleko Chrudimi byl edukačním centrem dětí aristokratů prokazatelně už od konce devatenáctého století.
 
Kromě záchrany zámku byla součástí projektu i obnova zeleně v zámecké zahradě, což kastelán Jaroslav Bušta považuje za nejnáročnější část úprav kvůli nepředvídatelným změnám, které způsobilo mimořádné sucho a následné nálety kůrovce do jehličnanů.
 
Nyní slouží zahrada jako plnohodnotný cíl návštěvníků. V červnu zde například proběhlo Rodinné odpoledne u Auerspergů, kterého se zúčastnila tisícovka lidí, podobný zájem vyvolal i Víkend otevřených zahrad. V současnosti si lidé mohou na zahradě zahrát hru Pozdravy z cest, kdy se snaží vyluštit tajenku skrytou v osmnácti pohlednicích, které na přelomu předminulého a minulého století princezna Charlotta z Auerspergu dostala od příbuzných a přátel z osmnácti evropských zemí.

V loňském roce vzrostla návštěvnost Slatiňan zhruba o dvě třetiny i přesto, že byl kvůli pandemické situaci zámek veřejnosti přístupný jenom čtyři měsíce. Na rekonstrukci přispěl IROP téměř dvaadevadesáti miliony korun.
 
Web Zámku Slatiňany
Videoreportáž ze Zámku Slatiňany

Přijeďte se podívat, jak funguje hamr!

Vodní hamr v západočeské obci Dobřív představuje ojedinělou technickou památku evropského významu. Strojní vybavení je v podobě z konce devatenáctého století, krov byl opraven v sedmdesátých letech a v roce 2008 byly částečně opraveny vantroky (dřevěná koryta). Zásadní údržba zde neproběhla až do revitalizace v rámci projektu, na který IROP poskytl pětimilionovou dotaci.
 
Během prací došlo k historicky významnému objevu pozůstatků vysoké pece v zadní části hamru – historici totiž její umístění předpokládali zhruba o dva kilometry dál. Archeologický výzkum tak změnil dosavadní nahlížení na historii památky.
 
Kromě obnovy objektu a zachování funkčnosti vodního hamru zde rozšířili zázemí pro návštěvníky a otevřeli novou expozici, která přibližuje výrobu a zpracování železa v západní části Brd. „I přes omezení v souvislosti s epidemií covidu se v přepočtu na počet otevřených dní návštěvnost zvýšila,“ uvádí Linda Trefná Kryštofová, náměstkyně ředitele Západočeského muzea v Plzni.
 
I když pandemie pro letošek zrušila pořádání tradičního Hamernického dne, připravují pro návštěvníky několik Dnů tradičních kovářských technologií během prázdnin. Pravidelné komentované prohlídky s ukázkou práce a funkčnosti hamernických strojů probíhají denně s výjimkou pondělí.
 
Revitalizace hamru v Dobřívě získala v soutěži Gloria musaealis, kterou vyhlašuje Ministerstvo kultury a Asociace muzeí a galerií, čestné uznání v kategorii Muzejní počin roku, kde se projekt umístil na čtvrtém místě v konkurenci pětadvaceti přihlášených projektů.
 
Web Vodního hamru Dobřív

Zdroj: MMR

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře